Mladí jsou drzí, tvrdí veteráni | E15.cz

Mladí jsou drzí, tvrdí veteráni

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Časy se mění. Hokejoví veteráni už nejsou pány v kabině. Jsme s mladíky na stejné úrovni, tvrdí.

V reálném světě mají ještě kus života před sebou. Jenže na ledě to zdaleka neplatí. A mnohdy musí přetrpět i jízlivé poznámky spoluhráčů. Snad každý z nich už zaslechl: „Dědku, páprdo, starej.“
Jak se cítí hokejoví veteráni mezi bandou mladíků?

„Je vidět, že respektu tam moc není. Když jsem začínal já, bylo to úplně něco jiného. Dnešní mladíci jsou drzejší, ale je to asi dobou,“ popisuje své pocity v kabině šestatřicetiletý útočník Břeclavi Tomáš Kárný.

Bývalý ligový forvard přiznává, že zamlada neměl daleko k tomu, aby spoluhráčům vykal. „Vzhlížel jsem ke Karlu Slunéčkovi, to byl borec. Když jsem v osmnácti seděl vedle něho, málem se mi roztřásla kolena,“ vzpomíná na pracovitého litvínovského útočníka.

Dnešní hokejoví teenageři, to je jiná liga. Úcta? To už se na ledových hřištích nenosí. Výchova jim totiž velí: jsi nejlepší, tak to ukaž!

„Je to tak. Ale nemám s mladými v kádru žádný problém. V kabině určitě nedržkují, ale je vidět, že se snaží prosadit za každou cenu. Jsou dravější, než jsem byl v jejich věku třeba já,“ říká kapitán Drtičů Petr Pokorný, jemuž bude zanedlouho třiatřicet let.

Občas je ale rudý vzteky, když si nenechají poradit. „Kdyby si alespoň zapamatovali desetinu z toho, co jim řeknu, bylo by to dobré,“ zasní se hodonínský obránce.

Mravy v kabině se značně uvolnily. A emancipace mládí už možná dosáhla vrcholu. Dnes jsou si vlastně všichni rovni. Dřív to neplatilo. Když se třeba přivezla sada nových hokejek, právě starší si šli pro ně jako první. U broušení bruslí platilo stejné pravidlo.

Veteráni už nepožívají výhod let minulých. Snad jen výjimečně. „Třeba u masáží, to je ale logické. Jinak jsme na stejné úrovni. Možná jen, že mladíci sbírají po tréninku puky, ale i na to občas zapomínají,“ směje se Tomáš Kárný.

Jedno se však nezměnilo. Bez vtípků a kulišáren se kabina neobejde. A jejich oběti se různí. Někdy to schytá osmnáctiletý zelenáč, podruhé čtyřicátník. „Jasně, vtípky jsou na denním pořádku. Je to přirozené. To by jinak bylo v kabině mrtvo,“ potvrzuje se smíchem dvaačtyřicetiletý univerzál Břeclavi Pavel Nohel.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.