Mluvit o vlastních chybách už není tabu. Trendem jsou „Fuck Up Nights“

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Umět si veřejně nasypat popel na hlavu je dnes vysoce ceněná vlastnost.

Neúspěch? V pořádku. Dělat chyby? Úplně normální. Každý je přece dělá. Alespoň tak se to dnes sluší říkat. Chlubit se jen úspěchy a vše ostatní zamlčovat nemá s realitou mnoho společného, všechny to zbytečně stresuje a je to prostě passé. Moderní člověk neříká nahlas a nesdílí na sítích jen to, co se mu povedlo, ale i to, co kardinálně po...kazil. A všem se hned volněji dýchá.

Současné hnutí za upřímnost jde vysledovat až do roku 2012. Pár kamarádů v Mexiku si jednou při obědě uvědomilo, že každý rád sklízí ovace, ale veřejně mluvit o svých chybách se nikdo dvakrát nehrne. A to zvláště v Mexiku, které je spolu s Japonskem a Německem zemí, kde je osobní selhání v podstatě tabu. A tak vymysleli formát známý už i u nás jako „Fuck Up Nights“. Jedná se o show, které se obvykle účastní několik podnikatelů majících omezený čas na to, aby před publikem shrnuli své nejhorší přešlapy, pak následují otázky diváků, které mohou být i značně na tělo. V Česku už se takového stand-upu zúčastnila řada známých osobností včetně ekonoma Tomáše Sedláčka, podnikatele Tomáše Čupra či showmana Kazmy, tedy lidí obecně spojovaných hlavně s úspěchy.

Nejde však jen o jednotlivce, trend postupně přechází také na firmy. Průzkumy ukazují, že zákazníci dokážou ocenit, když se značky neberou příliš vážně. Odborníci na marketing tak firmám doporučují kát se veřejně z vlastních chyb (pochopitelně pokud již vešly ve známost) a uvádět také, jak se z nich dokázaly poučit. Poučení je totiž důležitý aspekt chybování. Vlna přiznání nemá jen krmit škodolibou radost z cizího neštěstí, i když v Česku by takový podnik mohl bezpochyby velmi dobře fungovat, ale hlavně poukázat na to, že chyby jsou tím, co nás neustále posouvá vpřed a že bez nich by vlastně nic nebylo.

Povzbuzující trend se tak šíří dál jako tsunami, a tak lze dnes dokonce navštívit atrakce jako Muzeum neúspěchů nebo pohřby start-upů. A šušká se dokonce, že všechna CV budou brzy obsahovat speciální kolonky na to, co se adeptovi v minulosti fakt nepovedlo. S tím ale zatím spíše opatrně, průkopnický přístup se nemusí zrovna vyplatit.