Už je to uděláno, už je to hotovo, nevídáno, zítra ráno mlet se bude nanovo. Lidé ve mlýnici zpívají, drží se za ruce a tancují v kole. Mezi nimi i princezna Krasomila a král Miroslav. K mlýnu se ale blíží ozbrojenci, kteří za chvíli idylku rozbourají. Jedna z nejznámějších scén v pohádce Pyšná princezna vznikala v Podolském mlýně u Jetřichovic na Děčínsku. Ještě donedávna hrozilo, že historická památka ze šestnáctého století zůstane jen na filmovém pásku. Skupina nadšenců se ale rozhodla mlýn zachránit.
Dobrovolná dřina
Je sobota, volný den a jarní slunce láká k lenošení na dece někde u vody. Většina vrstevnic Elišky Mrnkové z Děčína to tak udělala. Ale šestnáctiletá studentka místo toho čistí strouhu. Plavky vyměnila za pracovní kalhoty a vytahané triko a místo lenošení se ohání lopatou. Společně s dvěma desítkami dobrovolníků pracuje na záchraně Dolského mlýna na Děčínsku. Slavná památka, která si zahrála hned v několika pohádkách, by jinak spadla.
„I když je to dřina, má to smysl,“ konstatuje Eliška Mrnková. Ona i další dvě desítky lidí vyrazili na první letošní brigádu. „Kopeme a čistíme strouhy, aby při deštích bahno nezanášelo okolí mlýna. Jestli bude brigáda i o prázdninách, půjdu do toho zase,“ říká odhodlaně děčínská studentka.
Památka bez peněz
Dolský mlýn patří od roku 2007 mezi kulturní památky. Leží na území správy Národního parku České Švýcarsko, ale na jeho obnovu nemají památkáři dost peněz. Už čtyři roky pořádá občanské sdružení brigády, které by mlýn zachránily před zřícením. „Pravidelně k nám jezdí i studenti z Německa. Dostáváme i peněžní dary, díky kterým jsme mohli například opravit dlažbu,“ uvedla Natálie Belisová z občanského sdružení. Podle ní je mlýn z nejhoršího venku. „Vypadá jako ruina dál, ale nehrozí bezprostředně, že spadne. Teď se chystáme vyhrabat dolní část náhonu. Postupně zakonzervujeme zdi, jez, stavidla a celý náhon. Do roka pořádáme tak pět, šest brigád,“ doplnila Belisová.
Pár sekund slávy
První zmínka o Dolském mlýnu pochází ze šestnáctého století. Naposledy v něm mleli moukou v roce 1931. Od té doby sloužil jako restaurace pro turisty a hotel. Po druhé světové válce ale mlýn chátral. Nezachránilo ho ani natáčení Pyšné princezny. „Záběry na mlýn jsou ve filmu jen pár sekund. Známá bitka se zbrojnoši se natáčela už v ateliérech. Kvůli natáčení ale nechali filmaři zbourat původní hotel,“ podotkla Belisová.
Po skončení filmování Pyšné princezny v roce 1951 mlýn na řadu let osiřel. Cihlové rumiště zavalilo cestu podél mlýna a všechny povodně z přívalových dešťů a jarního tání protékaly skrz mlýn. Zůstaly pouze klenby nad komorou a černou kuchyní. Louky a pole v okolí zarostly lesem. Kromě povodní z řeky Kamenice ohrožují památku i přívaly při silných deštích.
Zůstaly jen kulisy
V roce 2008 se filmaři vrátili kvůli natáčení dvou pohádek Ztracený princ a Peklo s princeznou. Při filmování druhé pohádky ale museli mlýn vybavit nákladnými kulisami a okolní prostředí upravit.
„Technici vyrobili mlýnské kolo, které v něm zůstalo. Sice se točí naprázdno, za zdmi žádná mlýnice není, ale pro účely scénáře to stačilo. Technici ještě vybagrovali horní část náhonu, aby na kolo mohla přitékat voda,“ doplnila Belisová.
Historii mlýna nyní připomíná i výstava v děčínském zámku, která potrvá do 13. června.
