Móda nevstoupí dvakrát do stejné řeky, ale stále se k ní vrací

Jeden z aktuálních trendů v módě by se podle autorky knihy Budiž móda mohl nazývat "moderní gejša"

Jeden z aktuálních trendů v módě by se podle autorky knihy Budiž móda mohl nazývat "moderní gejša" Zdroj: (CC BY 2.0), Jesslee Cuizon

Jako gejša by měla působit ctitelka aktuálních módních trendů. Současná alchymie odívání hledá inspiraci v uměleckých proudech a jejich výraznou dominantou jsou japonské motivy. Objevují se v nových kolekcích módních domů Hermés, Chloé či Prada, jež si hrají s asymetrickými detaily kimona a střihy ve stylu umění origami. Podobný styl razil již před sto léty pařížský couturier Paul Poiret, který toužil po propojení módy s uměním.

O slavných návrhářích, reminiscenci módních stylů, symbióze módy a umění, filozofii módy i jejím vlivu na lidský život vypráví ve své „bibli“ odívání 20. století s příznačným názvem Budiž móda Jana Máchalová.

Móda už neví kudy kam. Zdá se, že všechno vyčerpala. Dějiny byly pročesány a stále znovu vzniká otázka, co dál,“ říká historička módy, která dlouhodobě sleduje trendy prezentované na světových molech. Připouští, že nová oděvní sezóna by se mohla vnímat jako průřez módou 20. století. Příznačné jsou kimonové rukávy, zvýrazněná ramena ve stylu 70. let, šněrování nebo ´krabicové´ tvary ze 40. let. Situace v současných trendech se však velmi rychle mění. „Nic nevydrží dlouho. Dříve měla móda delší časové trvání.

Vždy jde o reminiscenci, materiály jsou moderní

Nyní existuje několik trendů paralelně, často se jeden s druhým překrývá, neustále se všechno mixuje a nepřevládá jeden výrazný vzhled,“ upřesnila. Trendy 21. století tak vstřebávají „rebelské“ pouliční styly jako jako , emo, skate nebo greasers, které pohrdají společenskými konvencemi a inspirují se dějinami subkultur. „Svět se posunul hlavně z hlediska technologií. Nevracíme se nikdy ke stejnému. Jsou to jen reminiscence,“ vysvětluje autorka knihy o módě Jana Máchalová

Přestože současná móda neustále hledá v minulosti, návrat stylů nelze vnímat doslova. „Je to kompilát, ale zásadní pokrok je v oblasti materiálů,“ říká znalkyně módy o novinkách módní tvorby. „Kdyby se někdo chtěl obléci do originálního oděvu z 60. let, možná by ho ani neunesl,“ vysvětluje s úsměvem. Současné kabáty mohou sice připomínat trendy 40. let, avšak jsou přinejmenším o třetinu lehčí. „Svět se posunul hlavně z hlediska technologií. Nevracíme se nikdy ke stejnému. Jsou to jen reminiscence,“ vysvětlila.

S trochou nadsázky by se jeden z aktuálních trendů mohl podle Máchalové označit jako „moderní gejša“. Právě inspirace Japonskem, která loni vládla evropským výstavním síním, se promítla do tvorby předních světových návrhářů. V kolekcích pro jaro/léto 2013 je „gejša“ oblečena do šatů s asymetrickými detaily či do úzkých kalhot, přes které se nosí ovinovací sukně. V její siluetě je uvolněná partie ramen, zkrácené, nebo naopak předimenzované délky a zřetelné stužkové lemy, výšivky a tisky květin. Střihy nápadně připomínají papírové umění „origami“. Modely doplňuje bizarní zdobná obuv vyráběná pomocí technologie 3D či nápadná bižuterie, která vychází z japonských komiksů.

Vlivy na móduVlivy na módu | archiv ZENV odívání se promítají všechny společenské události i umělecké proudy. Módní myšlení ovlivňuje film, hudba i média

Textilie kopírují dřevoryty. Jsou v barvách lila, orchidej a meruňka. Mléčné a narůžovělé tóny kontrastují s černým akcentem. Mezi materiály vynikají brokáty a žakáry se vzory stylizovaných květin, jako orchidej a chryzantéma, či s figurálními nebo kaligrafickými desény. Využívají se také satény, lny s lesklým povrchem a transparentní jemné hedvábí.

V módě se odráží celá doba

Když si Mata Hari oblékla v roce 1913 kimonovou tuniku, kterou ve stylu japonských kurtizán navrhl slavný Poiret, stala se módním hitem Paříže. Propagátorkou současných módních směrů je americká zpěvačka Gwen Stefani, která prezentuje trend Harajuku, rovněž inspirovaný japonskou módou a kulturou. „Harajuku je název stanice metra a centra módy. Nacházejí se tam značkové obchody a moderní promenáda. V době japonské okupace tam měli rezidence američtí vojáci, později se Harajuku stalo místem, kde lidé komunikují prostřednictvím oděvu,“ vysvětluje Máchalová. Podle ní je vliv módy na společnost stále výraznější. Spíše než o samotné trendy se ovšem zajímá o příběhy a souvislosti, které vedou k novým tendencím v módě.

„Móda je určitou výpovědí o životě, který žijeme,“ říká historička módy. Zdůrazňuje, že v odívání se promítají všechny společenské události i umělecké proudy. Módní myšlení ovlivňuje film, hudba i média. V trendech se pak odráží politika, ekonomická krize, vědecké objevy, přírodní katastrofy i válečné konflikty.

Letecké bundy, safari kabáty, vysoké šněrovací boty, opasky, torny nebo barety jsou oblíbenou součástí městské módy, většinou pro jejich funkčnost. „Ve změti jazyků a kultur kosmopolitních měst může být oděv neverbální komunikací. Ztělesňuje kulturu a společensky nás zařazuje, ale také nám pomáhá se od společnosti distancovat. Ukazuje, kdo jsme, nebo kým bychom chtěli být,“ píše Máchalová v kapitole věnované uniformám jako stimulu módy.

Módní vývoj 20. století autorka sleduje od vzniku „haute couture“, tedy vysoké krejčoviny, přes její „agonii“, „kocovinu“, „ztrátu autority“ až ke „kosmopolitnímu zmatku“ současného světa. „Je to živel. Pyšná a nedotknutelná těmi, kteří ji nenávidí a bezohledná ke svým obětem,“ píše. Precizní výklad o návrhářích, módních trendech a siluetách, o ideálech krásy podle panenky Barbie, Twiggy či Lolitky, o původu minisukní i vlivu subkultur přináší autorka s lehkostí a vtipem. Módní tvůrce pak představuje nejen prizmatem módy. Snaží se proniknout do jejich mentality i do doby, ve které se prosadili.

Repro z knihy Budiž módaRepro z knihy Budiž móda | archiv ZENMáchalová o módě: „Je to živel. Pyšná a nedotknutelná těmi, kteří ji nenávidí a bezohledná ke svým obětem.“

Móda se ujala „osiřelé“ krásy

„Kdyby Versace přišel o deset let dřív, asi by přišel s něčím jiným, jinak by neuspěl,“ míní. V kapitole Střet fantazie se skutečností pak přináší působivé příběhy o rivalitě Coco Chanelové a Elsy Schiaparelliové, o „loupežníkovi epoch“ Giannim Versaceovi či japonském tvůrci Isseyi Miyakeovi. Pozornost věnuje módním ikonám jako Alexander McQueen, Jean-Paul Gaultier, John Galliano, ale také „hovězím“ šatům Lady Gaga či problému nacistických symbolů na módních molech.

Podle Máchalové je současné poslání módy vnímáno jako jakési médium pro zprostředkování krásy. „Móda, která byla odedávna s výtvarným uměním v symbióze, ale stála přece jen v jeho stínu, se nyní naplno ujala ‚osiřelé‘ krásy a zařadila se tak výslovně mezi umění,“ uzavírá autorka dějin módního vývoje 20. století. Připouští, že se sice nemusí brát příliš vážně, ale má své pevné místo ve společnosti. Díky propojení s uměním se tak k módě mohou přiblížit i lidé, kteří ji zdánlivě ignorují.