Moje první ušité kalhoty se nosit nedaly | E15.cz

Moje první ušité kalhoty se nosit nedaly

Mladý módní návrhář Martin Čapek tvrdí, že lidem chybí chuť si s oblečením pohrát a nebát se experimentovat.

Jeho předci byli malíři a umělečtí kováři a i on zůstal věrný umění. I když svým způsobem. Místo barev nebo kovů používá látky. Martin Čapek je módní návrhář, který měl už od dětství jasno, že skončí právě v tomto oboru.

„Věděl jsem, že se budu tímto směrem ubírat. Chtěl jsem hlavně něco tvořit a nakonec prostě zvítězilo oblečení,“ říká muž, který je další osobností seriálu Generace 77.

K módě měl blízko i proto, že jeho dědeček byl krejčí. V jeho stopách se vydal při středoškolských studiích. Vyučil se krejčím, potom si vybral obor návrhář a modelář. Svoje první kalhoty si ale ušil mnohem dřív – v sedmé třídě. Šlo však jen o první nezdařený pokus, protože v té době ještě nevěděl, jak se dělá střih, nebo že existuje přední a zadní díl. „Kalhoty byly nakonec ušité jen ze dvou předních dílů, takže se nedaly nosit,“ vzpomíná se smíchem návrhář.

Nenechal se odradit a další kousky už byly povedenější. Postupně se začal stále víc věnovat pánské módě. „Většina lidí si myslí, že v ní nelze něco nového vymyslet. Spojí si ji s fádním šedým sakem, kalhotami a košilí. Ale to není pravda, také u oblečení pro muže je možné zpracováním, designem a materiálem dosáhnout výborného výsledku. Existuje tam prostor pro tvorbu,“ tvrdí Čapek. Říká dokonce, že je pánská móda složitější než dámská. „Mnohem víc se v ní ukážou krejčovské dovednosti, pečlivost a preciznost,“ vysvětluje Čapek.

Obstát na trhu není podle jeho zkušeností pro začínající návrháře vůbec jednoduché. On však začal dobře. Po škole pracoval jako návrhář a modelář v olomouckých salonech, a také v Oděvním podniku Prostějov, kde měl na starosti zahraniční zakázky.

Nakonec se mu podařilo něco, co pro mnohé návrháře zůstane jen celoživotním snem: založit si vlastní značku. „Prosadit se je opravdu náročné. Kromě štěstí potřebujete na rozjezd podnikání i hodně peněz. Pokud na přehlídku nepozvete známé osobnosti, nikdo na ni nepřijde,“ popisuje zákulisí módy návrhář, který má za sebou třináct přehlídek.

Jako sběratel filmové hudby nachází inspiraci právě v muzice a filmu. Kromě toho ale i na výstavách či přírodě. „Inspiruji se také z časopisů, internetu nebo zajímavě oblečených lidí na ulici. Není snadné přicházet stále s něčím novým. Občas se zapotím, když chystám novou kolekci,“ tvrdí Čapek.

Jeho modely se vyznačují ležérností, a tu se návrhář snaží zakomponovat i do klasické společenské módy. Preferuje přírodní materiály, mezi jeho oblíbené barvy patří šedá, hnědá, žlutá a zelená.

Češi mají co dohánět

Všechny modely šije sám na zakázku, prodává je také přes internet, přičemž většinu zákazníků má v Praze. Šije však i pro Němce a za měsíc vytvoří až dvacet kusů oblečení. Zdá se mu ale, že oblečení na zakázku v Česku zatím pořád moc žádané není. „Časopisy neustále omílají, jaké budou trendy na další sezonu, ale lidé s tím neumí pracovat. Je to jen vodítko, přitom všichni je berou smrtelně vážně. Každý by si měl vytvořit svůj osobitý styl. Pořád nám chybí chuť si s oblečením trochu hrát a experimentovat,“ míní Čapek.

Hlavně v menších městech mají podle něj lidé strach, aby jiným oblečením nevyčnívali z davu. Také stejná nabídka v obchodních řetězcích k rozmanitosti módy zrovna nepřispívá. „Ve Francii projdete obchody a máte z čeho vybírat. Tady je všechno na jedno brdo, jen se liší cena,“ podotýká Čapek.

Jako návrhář by se chtěl prosadit i v zahraničí, což se mu pravděpodobně podaří dřív, než otevřít si butik v Česku. „Každopádně můj profesní sen je jasný. Chtěl bych se módě dál věnovat a stát se svojí značkou na vlastních nohou. Vždycky je skvělé, když potkám ve svých modelech lidi na ulici,“ dodává Čapek, jehož vzorem je japonský návrhář Kenzo Takada.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!