Moskva v gastronomii odhodila "sovětské zvyky" a zažívá revoluci

potraviny, rajčata

potraviny, rajčata

Učit se dělat slaninovou zmrzlinu, objevovat chuť stepních ovcí či jíst paellu po Rusku - to jsou projevy toho, že Moskva 20 let po pádu Sovětského svazu začíná prožívat gastronomickou revoluci. Restaurace, které sázejí na mírné ceny a sezónní produkty, se před několika lety nedaly najít a nyní jsou v moskevských ulicích stále častější. Média zařazují častěji kulinářské rubriky a představitelé střední třídy mají radost z domácího vaření.

Kulturní časopis Afiša využívá tento trend a nedávno uspořádal v Moskvě ohromný Svátek jídla pod širým nebem. Šlo o ruskou premiéru a měla velký úspěch. Asi 10 tisíc lidí se sešlo v Gorkého parku na březích řeky, aby ochutnali speciální menu 40 restaurací metropole, sledovali lekce šéfkuchařů či zakoupili farmářské produkty. Páry s dětmi v kočárcích a skupiny přátel neváhaly čekat dvouhodinovou frontu, aby si koupily uzené vepřové či kuřecí ragú s třešněmi a koriandrem.

„Dochází ve vývoji mentality střední třídy. Po 70 letech gastronomického ghetta (v sovětském období) jsme ochutnali exotická jídla a nyní hledáme ten správný střed,“ vysvětluje šéfredaktor časopisu Afiša a pořadatel akce Alexej Zimin. „Vaření se stalo klíčovým tématem médií. Je ohromný přísun informací na toto téma,“ poznamenává.

Na pódiu před stovkami diváků prozrazuje některé finty: krevety na rozmarýnu je třeba rychle opéct třikrát na pánvi, aby byly současně jemné a propečené. Pro milovníky netradičních moučníků přeměňuje jeden z šéfkuchařů anglickou slaninu ve zmrzlinu a k ní jako přeliv připravuje slaný karamel.

Američan Isaac Correa, který vlastní od roku 2003 několik restaurací v Moskvě, nezůstává pozadu. U něj se zmrzlina podává jako koktejl s Pepsi a mozzarella se jí s melounem. „Klienti se stali odborníky. Čtou, cestují, objevují, chtějí si vyměňovat své zkušenosti s šéfkuchaři. Již jim nestačí se jen dobře najíst, chtějí se pobavit na jiné úrovni,“ vysvětluje.

Šéfkuchař Ivan Šiškin na festivalu představil paellu po Rusku s liškami a druhem pšenice, který lze najít jen ve dvou oblastech Ruska. K ochucení ryby zase použil šťávu z marinovaných jablek, což je typická ruská specialita slané a kyselé chuti.

Farmářská kultura má v Rusku krátkou tradici, proto jsou produkty pořád drahé

Stánky s farmářskými produkty, mezi nimiž nechybí skopové, marmelády a jogurty, neuspokojují každého. „Ráda bych kupovala farmářské výrobky, pokud by byly v cenách, jaké jsou na trzích v Paříži či Nice,“ tvrdí obyvatelka Moskvy Marina Davidová.

Farmářské produkty jsou drahé i podle samotných obchodníků, kteří v tom vidí odraz situace v zemi. „Ve Francii je tato kultura stará nejméně 500 let. U nás to začalo teprve před 20 lety. V sovětském období byli farmáři vražděni a jejich země ničena chemickými prostředky,“ vysvětluje Boris Akimov, který založil internetový obchod nabízející čerstvé venkovské potraviny.