Mrakodrap One World Trade Center. Stavěl se devět let, cena výrazně překonala i nejvyšší budovu světa

Mrakodrap One World Trade Center

Mrakodrap One World Trade Center Zdroj: profimedia.cz

Mrakodrap One World Trade Center
Mrakodrap One World Trade Center
Mrakodrap One World Trade Center
Mrakodrap One World Trade Center v průběhu výstavby
Mrakodrap One World Trade Center v průběhu výstavby
25
Fotogalerie

Jen málokterý mrakodrap stojí na místě, které by mělo tak ponurou minulost. One World Trade Center se nachází v bezprostřední blízkosti lokality Dolního Manhattanu, kde se 11. září 2001 odehrály teroristické útoky na Světové obchodní centrum. Nový mrakodrap, někdy přezdívaný jako Freedom Tower, posunul i kvůli této tragédii hranice bezpečnosti a se svou výškou 541 metrů se stal novou dominantou New Yorku.

Práce na v současnosti sedmé nejvyšší stavbě světa začaly v roce 2002 vypsáním mezinárodní architektonické soutěže, ve které se představily čtyři stovky projektů. Vítězem se stal návrh architekta Daniela Libeskinda. Kvůli námitkám ohledně bezpečnosti konstrukce a dalším skutečnostem byl ale Libeskind nakonec z projektu vyřazen a nahrazen svým kolegou Davidem Childsem, který stojí za nynější podobou věžáku.

Základní kámen ze žuly, vážící 20 tun, byl položen na den nezávislosti 4. července 2004. Stavba se však ihned poté na nějakou dobu zastavila, především kvůli otázce financování a také kvůli sporům o její konečnou podobu. Práce se znovu rozběhly až o dva roky později. Dne 10. května 2013 byla dokončena finální konstrukce stožáru na vrcholku mrakodrapu. 

Stavbu mrakodrapu si vzala na starost společnost AECOM Tishman a celkové náklady se vyšplhaly na 3,9 miliardy dolarů (tedy více než 83 miliard korun). Mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji, který se pyšní titulem nejvyšší budovy světa, stál oproti One World Trade Center méně než polovinu, 1,5 miliardy dolarů.

Bezpečnost především

Tragické okolnosti z 11. září 2001 nahrály tomu, aby budoucí mrakodrap, který stane na místě zničených „Dvojčat“, podléhal nejpřísnějším bezpečnostním pravidlům a obsahoval nejmodernější technologie. One World Trade Center těmto požadavkům dostálo a hranice bezpečnosti posunulo dál, než bývají u většiny amerických výškových budov. 

Mrakodrap má ocelovou kostru s betonovými podlahami a betonovým jádrem, přičemž stojí na masivním železobetonovém základu a plášť tvoří skleněné panely osazené tvrzeným bezpečnostním sklem. Při výstavbě byl použit takzvaný zelený beton, který obsahuje příměsi zvyšující jeho odolnost, a který je i šetrnější k životnímu prostředí. Podle stavebního inženýra Case Bognackiho je betonová výztuž budovy natolik pevná, že by deseticentimetrový vzorek betonu z mrakodrapu unesl až tisíc průměrně vážících osob.

Zvýšené bezpečnosti se dočkal například i ventilační systém, který je vybaven biologickými a chemickými filtry. Pro případ požáru jsou vylepšena také úniková schodiště, a to pomocí systému přetlakování, který zabraňuje vniknutí dýmu na ně. Schodiště jsou dále opatřeny fotoluminiscenčními značkami a výstupní schodiště sekundárním zdrojem energie pro osvětlení.

Ani okolí budovy není bez bezpečnostních prvků. V bezprostřední blízkosti One World Trade Center se nachází propracovaný systém kontroly, který eviduje veškerá projíždějící vozidla (která navíc musí mít speciální povolení pro pohyb u mrakodrapu), detekuje opuštěné předměty v okolí věžáku a skenuje obličeje všech osob, které se zde nacházejí. Ty pak porovnává s databází trestně stíhaných osob. 

Ekologie vpřed

Kromě bezpečnostních prvků klade mrakodrap důraz i na splnění přísných ekologických standardů. V září roku 2016 získala budova certifikaci LEED Gold, což je druhé nejlepší možné ohodnocení pro ekologické budovy. Celou konstrukci stavby tvoří udržitelné materiály, přičemž až osmdesát procent z nich by bylo možné znovu využít.

Budova dále například shromažďuje veškerou dešťovou vodu, kterou pak používá v rámci svého chladicího systému nebo jí může využít při případném požáru. 

Sklo použité na plášti mrakodrapu je vyrobeno ze speciálního bezpečnostního čirého skla, které umožňuje vstup maximálního množství světla a zároveň brání vstupu přebytečného tepla a škodlivého UV záření. Díky tomu je více než devadesát procent kancelářských prostor budovy osvětleno přirozeným denním světlem. Díky tomu klesá spotřeba elektřiny. Na mrakodrap bylo použito přibližně 73 tisíc čtverečních metrů skla.

Dřevo použité v budově je až z padesáti procent bráno z udržitelně těžených lesů a pyšní se certifikací Forest Stewardship Council.