Most / Pro svoji smečku dýchá. Je pro něj vším. Za vůdce si vybral svého pána. Dvouletý Sniper je pes, ale vypadá úplně jako vlk. „Z vlka má devadesát procent. Je to československý vlčák. V Čechách je jen několik desítek kusů,“ říká hrdě na adresu Snipera jeho chovatel Ladislav Paňko.
V Mostě je jediný. V ulicích budí nebývalý rozruch. „Podívejte, vlk!“ žasnou lidé a ještě dlouho se za nerozlučnou dvojicí otáčejí.
„Byla to láska na první pohled. Netušil jsem, že taková rasa existuje. Je skutečně výjimečná a dřív sloužila výhradně pohraničníkům,“ vysvětluje Paňko. Vlčáka uviděl před časem na výstavě. Jiného psa nechtěl.
„Sniper je v bytě. Občas se uvelebí na gauči u televize. Je klidný, čistotný. Když chce ven, zatahá mě za ruku,“ líčí soužití se Sniperem Paňko.
Jiný než psi v zajetí
Vizáží budí respekt. „Je skvělý obranář, ale neútočí, pokud nemá důvod,“ říká Paňko. Ve vlčích pudech má zakódované, že ožívá hlavně k večeru.
„Chodíme na Ressl, k děkanskému kostelu, ale Sniper nepohrdne ani procházkou po městě,“ vypravuje chovatel a podrbe domácího mazla za ušima. Ten se mu zadívá dlouze do očí. Sniper má jiný pach než po staletí chovaní psi v zajetí. Snad proto, že je rasou docela mladou.
Pohraničníci v jižních Čechách poprvé německého ovčáka s vlčicí zkřížili před padesáti lety. „Rádi se procházíme mezi zvířaty v chomutovském zooparku. Chovají tam vlky. Když Snipera vidí, zpozorní. Přijdou blíž. Nasávají pachy. Poznají, že je jejich. Dokonce se nechají pohladit po čumáku. Jednou přinesli Sniperovi k plotu svoji večeři,“ dělí se o zážitky Ladislav Paňko. Sniper má rád společnost. Aby nebyl nikdy doma sám, bere ho Paňko s sebou do práce.
„Je pohodář. Zbytečně neštěká. Nelikviduje hračky, ani nábytek. Tyhle vlastnosti má ve vínku,“ dodává chovatel.
Chtěli byste doma chovat psa s vlastnostmi vlka?
