Zastrašování a šikana. Jak Trump může zasáhnout do listopadových voleb
- Trumpovy výroky znovu otevírají obavy, zda listopadové midterms proběhnou klidně a bez zásahů exekutivy.
- Výsledek se rozhodne v několika desítkách těsných okrsků, kde vzniká prostor pro tlak, zpochybňování a pro přepočty hlasů.
- Experti varují před zastrašováním, administrativními překážkami i povolebním rozdmýcháváním nedůvěry ve výsledky.
„Vede se nám tak dobře, že bychom ani nemuseli pořádat volby.“ Tento Trumpův výrok znovu rozvířil obavy o průběhu nadcházejících takzvaných midterms, v nichž budou v listopadu Američané volit obsazení 35 senátních křesel a 435 reprezentantů do sněmovny. Ozývá se čím dál více hlasů pochybujících o tom, že hlasování proběhne v klidu a podle pravidel.
Strana vládnoucího prezidenta v těchto průběžných volbách obvykle ztrácí křesla a opozice posiluje. Aby demokraté získali zpět Sněmovnu reprezentantů, stačí jim celkový zisk tří křesel, v Senátu pak potřebují získat čtyři křesla. Pro Trumpovu administrativu, jež v prvním roce vlády posouvala hranice svých pravomocí ve vztahu k justici, Kongresu i k samotným federálním státům, by ztráta kontroly nad oběma komorami zkomplikovala prosazování její agendy. Pro Trumpa samotného by se zvýšila hrozba impeachmentu.
Newsletter 11 am
Redakce e15 vám zde přináší článek z nabídky newsletteru 11 am. Newsletter přichází každý všední den v 11:00 s pěti zásadními analýzami a komentáři z byznysu a ekonomiky, které šetří čas, pomáhají v rozhodování a nabízejí vhled tam, kam ostatní nevidí.
Ve Spojených státech je většina volebních okrsků – i kvůli zpolitizovanému upravování jejich hranic – „bezpečná“, takže je předem jasné, který kandidát z jaké strany zde získá mandát. Proto se o celkovém výsledku bude de facto rozhodovat v několika desítkách okrsků, na něž upnou pozornost nejen americká média, ale také Trumpova vláda.
V těchto okrscích budou výsledky nesmírně těsné, čímž vznikne mnoho prostoru pro jejich zpochybňování, přepočítávání hlasů a pro jiné spekulace. Jen v roce 2024 byly volby v 18 sněmovních okrscích rozhodnuty rozdílem do pouhých deseti tisíc hlasů.
Americká ústava jasně stanovuje, že „dobu, místo a celý postup voleb do Senátu a Sněmovny reprezentantů stanoví zákonodárství jednotlivých států“. Kongres to pak může „kdykoli změnit zákonem“, nicméně o roli exekutivy ve volbách se ústava nezmiňuje.
Většina amerických ústavních právníků souhlasí s tvrzením, že pravomoci prezidenta a jeho administrativy ve volbách jsou takřka nulové. Vše vyhlašují a organizují státy; pokud při tom porušují ústavu či federální zákony, zasáhne Nejvyšší soud nebo Kongres schválí nové zákony – jako třeba v šedesátých letech, kdy zakázal jakoukoli diskriminaci voličů a konečně umožnil černým Američanům volit (téměř) bez obav.
Několik scénářů
Bylo by však naivní předpokládat, že se Trump do voleb, které mohou být určující pro jeho politický odkaz, nevloží. Několik scénářů – založených na prezidentově dosavadním politickém modu operandi – lze narýsovat už nyní.
Na amerických sociálních sítích například kolují úvahy, že Trump midterm volby úplně zruší. Tento scénář je ovšem krajně nepravděpodobný, a to nejen s ohledem na zmíněný text americké ústavy, ale zejména z toho důvodu, že i politici s autoritářskými tendencemi mají potřebu legitimizovat svou moc skrze volební proces.
To, že je tento proces různými způsoby ovlivněn ve prospěch jedné strany, už nemusí hrát významnou roli – tvrzení opozice o manipulacích a jiných skrytých taktikách se dají jednoduše dementovat. Trump by navíc musel zastavit volby ve všech státech, kde by stál proti jejich guvernérům a legislativním sborům. Takový tah by zcela jistě oslabil jeho politický kapitál.
Zastrašovací taktiky
Použití různých zastrašovacích taktik ze strany administrativy před volbami je však velmi pravděpodobné. Může jít o šikanu voličů i zaměstnanců orgánů, jež mají v jednotlivých státech na starost správu voleb a sčítání hlasů.
Zvýšená přítomnost agentů Imigračního a celního úřadu (ICE) v klíčových okrscích (a v blízkosti volebních místností) může odradit naturalizované americké občany, jejichž hlasy by pravděpodobně patřily Demokratické straně, od účasti ve volbách. ICE v minulosti omylem zadržel americké občany, a jak ukazují poslední týdny, i bílí občané mohou přijít o život, pokud se nachomýtnou k zátahu.
Poté co už bylo zřejmé, že v roce 2020 prohrál prezidentské klání s Joem Bidenem, zavolal Trump tajemníkovi státu Georgia s požadavkem, aby mu „našel 11 728 hlasů“ a zvrátil tak výsledek voleb. Nelze vyloučit, že i letos bude podobný tlak vyvíjet na úředníky či guvernéry ve státech s těsnými výsledky.
Jednotlivé státy mají stanovená pravidla, za jakých okolností může (či musí) dojít k přepočítání hlasů (například v případě velmi těsného výsledku), a právě s ohledem na interpretaci těchto pravidel může docházet k nátlaku. Členové volebních komisí už teď údajně dostávají výhrůžné vzkazy od zastánců prezidenta a nelze očekávat, že je vláda vyzve, aby se zastrašováním přestali.
Ministerstvo spravedlnosti se navíc snaží rozšiřovat trestněprávní odpovědnost státních úředníků zapojených do správy voleb. Ačkoli tento krok ospravedlňuje jako posílení odpovědného chování volebních administrátorů, vytváří další potenciální slabinu celého systému, kdy pod výhrůžkami trestního stíhání úředníci snadněji podlehnou politickému nátlaku.
Rovněž státní legislativci a guvernéři, kteří určují technikálie volebního procesu, se mohou snažit dokázat Trumpovi svou loajalitu a mohou přístup k urnám komplikovat. V minulých letech ve jménu finančních úspor například docházelo k úbytku volebních místností či zkracování času, kdy jsou otevřené. Takové kroky mohou způsobovat dlouhé fronty a odradit některé voliče od účasti.
Pokud se tak bude dít v převážně demokratických okrscích, pomůže to republikánským kandidátům. Pomáhá-li si ve volbách jedna ze stran tímto způsobem, ta druhá by se střílela do nohy, pokud by nečinila totéž. Cyklus podobných „mikromanipulací“ se systémem tak může probíhat i ve státech ovládaných Demokratickou stranou.
Americký prezident dále může narušit průběh voleb tak, že vyhlásí stav národní krize a získá tím mimořádné pravomoci. S odvoláním na zpravodajské informace může třeba tvrdit, že brání hackerským útokům ze strany Číny nebo Íránu a do strategicky zvolených okrsků pošle Národní gardu, aby zabavila hlasovací zařízení (Trump v nedávném rozhovoru pro The New York Times litoval, že tak neučinil v roce 2020).
Jeho administrativa přitom záměrně oslabila kyberochranu volebního systému, když v rámci úspor seškrtala třetinu pracovních míst a značnou část rozpočtu Agentury pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA). V případě údajných volebních nejasností by pak státní legislativní sbory ovládané Republikánskou stranou nemusely certifikovat výsledky, čímž by se spustily dlouhé politické a právní boje a zdrželo by se včasné jmenování nového Kongresu.
Jak zpochybnit volební výsledky
Po volebním dni může Donald Trump skrze svůj účet na Truth Social rozpoutat vlnu odporu proti výsledkům. Posledních několik let učil Trump své voliče nedůvěřovat volebnímu systému. Je odpůrcem korespondenčního hlasování (v roce 2024 takto volilo téměř 30 procent voličů) a v této souvislosti se jeho administrativa mimo jiné snažila prosadit pravidlo, že volební den zahrnující hlasování a sčítání trvá pouze 24 hodin.
Na jakékoli sčítání hlasů po této lhůtě by nebyl brán zřetel, což by se dotklo zejména korespondenčního hlasování. I pokud v minulých letech dorazil korespondenční hlas včas, komise je mohly otevřít a sčítat až v den voleb. Docházelo tak k prodlevám a finální počet hlasů nebyl znám ani několik dnů po volbách.
V roce 2020 se příznivci Donalda Trumpa shromažďovali před volebními místnostmi, kde stále probíhalo sčítání hlasů, a skandovali „Stop the count!“ (Zastavte sčítání). Místy docházelo i k násilným potyčkám. V tomto duchu bude Trump moci mobilizovat své voliče nejen přes sociální sítě prohlášením, že by se hlasy po konci volebního dne už neměly počítat, jelikož se jedná o podvodné korespondenční lístky.
Scénářů o nejrůznějších formách „mikromanipulací“ a zákulisního ovlivňování voleb bude před volbami vznikat celá řada. Reálné dění a vynalézavost Trumpovy vlády a jejích lokálních podporovatelů v souvislosti s volbami pozorovatele opět překvapí. Midterm volby 3. listopadu proběhnou, nicméně to, že je obě strany uznají za svobodné a férové, je velmi nepravděpodobné.
