Odklad superdávky stupňuje nejistotu. Lidé nevědí, o kolik si polepší nebo i pohorší
- Předpokládaný růst životního minima měl řadě lidí ulevit.
- Pro domácnosti jsou klíčové hlavně příspěvky a doplatky na bydlení.
- V existenčním stresu nemusejí být jen nízkopříjmoví zaměstnanci, ale i samoživitelky, senioři či lidé v exekucích a insolvencích.
O kolik vzroste, nebo naopak klesne dosavadní sociální podpora od státu, bude dál nejasné. Stejně jako to, kdo ve finále na peníze vůbec dosáhne. Důvodem je zpoždění takzvané superdávky.
Podle odborníků to prodlužuje nejistotu statisíců lidí včetně nejzranitelnějších skupin, jako jsou osamělí senioři nebo samoživitelky s malými dětmi. Předpokládal se růst životního minima a řada domácností s penězi už počítala. Odklad jim přinese problémy s hrazením nájemného a dalších pravidelných výdajů.
Ostrý nájezd superdávky, která slučuje příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky, se z března odsouvá až na červenec. A zvýšení životního minima nabere ještě větší skluz. Rozhodl o tom ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), aby se stát na náběh nového opatření lépe připravil. Úřad práce už eviduje téměř 340 tisíc žádostí o superdávku. Juchelkův návrh v pondělí schválila vláda.
Kdo pomoc získá a jak bude vysoká?
V praxi to znamená, že dosavadní výši podpory budou lidé dostávat až do července místo do dubna. A to není všechno. I když má Juchelkou předložená novela zákona o dávce státní sociální podpory díky zrychlenému projednání začít platit na konci března, podle návrhu se zároveň odloží zvýšení životního minima, a to z května na říjen.
„To je citlivý bod pro domácnosti. Nejde totiž jen o otázku ‚kdy se to přepočte‘, ale především o to, jaké budou reálné částky a kdo na ně dosáhne. Stát by měl být schopen srozumitelně vysvětlit, jaký dopad bude mít tento krok a proč je posun nezbytný,“ upozornil Michal Španěl z portálu JenPráce.cz.
Životní minimum přitom hraje roli při stanovení nároku na pomoc i při výpočtu dávek. Dřívější navýšení minima by tak znamenalo vyšší výdaje státního rozpočtu. Pětiměsíčním odkladem vláda naopak ušetří. To však nic nemění na tom, že některé domácnosti už s prostředky počítaly.
Také je důležité, jakou míru nejistoty podobná změna vytváří. „Pokud domácnost neví, jak se jí v následujících měsících změní příjem, často to vede k odkládání zásadních rozhodnutí, jako je změna zaměstnání či investice do rekvalifikace,“ popsal na příkladu Španěl.
V existenčním stresu však nemusejí být jen nízkopříjmoví zaměstnanci, jimž včas nepřijde příspěvek na bydlení, ale i samoživitelky s dětmi ve školním věku, osamělí senioři či lidé v exekucích a insolvencích.
„Dosavadní příjemci příspěvku na bydlení nevědí, zda na dávku dosáhnou a jaká bude její výše. Nejistota panuje zejména mezi starobními důchodci a dalšími zranitelnými skupinami, které se obávají, že změna systému povede ke ztrátě podpory nebo ke zhoršení jejich finanční situace,“ uvedl šéf Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda.
Citelný pokles normativů na bydlení
Důvodem obav je i loňský pokles normativů na bydlení, k němuž došlo právě se zavedením superdávky. Tyto stropy každoročně určuje vláda jako přiměřené výdaje na bydlení v daném místě. Liší se podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce.
Pro samostatně žijící lidi v nájmech v Praze a Brně se normativy na bydlení pohybovaly kolem 17 930 korun. Ve městech nad 70 tisíc obyvatel dosahovaly 14 680 a v menších aglomeracích asi 14 200 korun.
Superdávka však tyto částky snížila. Pro Prahu a Brno klesly na 10 500 korun, pro větší města na 7490 korun a pro menší sídla na šest tisíc.
Náročnější vyřizování hrozí kolapsem
Reforma dávek začala platit loni v říjnu. Superdávka nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku do konce loňska požádat, aby mohli peníze od státu dál pobírat až do konce dubna do přepočítání podle nových pravidel
„Mám návrh, který by měl posunout přechodné období u změny starých smluv na nové, aby byla jistota, že se vše zvládne,“ vysvětlil svůj krok Juchelka. Podle podkladů k ministrovu návrhu je vyřizování superdávky výrazně náročnější, než se předpokládalo. „Byla zbrklost, že se nasazení nového modelu podrobněji netestovalo a neprovedl se pilotní projekt,“ soudí šéf rezortu práce.
Španěl si však nemyslí, že by Juchelkovo rozhodnutí bylo namíření proti dávkové reformě jeho předchůdce Mariana Jurečky (KDU-ČSL.). „Pokud se prodloužené období využije k odladění chyb, posílení podpory na přepážkách a k lepší komunikaci směrem ke klientům, může výsledkem být stabilnější a funkčnější systém. Ale v případě, že se jen posune termín a problémy zůstanou, budou lidé čelit stejné nejistotě – jen s časovým odstupem,“ varoval odborník.
Nahrazení čtyř dávek jedinou superdávkou má přinést snížení administrativy. Nově se podává už pouze jedna žádost. Víc se však posuzuje příjem i majetek žadatelů. A hledí se i na to, zda má dotyčný zaměstnání. Pobíranou částku si pak může zvýšit o bonus za práci.
