Benjamin Disraeli, britský premiér za vlády královny Viktorie, jednou řekl: „Existují tři druhy lží: Lži, zatracené lži a statistiky.“ Nikde to neplatí více než v debatách o politice zdravotní péče.
Přemýšlet o kvalitě konkrétní země prostřednictvím jejího zdravotního systému a délky života je sice velmi lákavé, ale také mylné. Mezi kvalitu péče a délku života pokládáme zjednodušující rovnítko a už nejsme schopni reflektovat, že na délce života se podíl daleko více faktorů, než zmiňovaná kvalita péče.
Jedním z nich je bohatství - hrubý domácí produkt na obyvatele. Vědci z univerzity v Arizoně to dokazují na grafech, které poukazují na vztah mezi HDP země a délkou života.
Měření výsledků v oblasti zdraví v místě zásahu
Podle Forbes.com je další způsob, jak měřit výsledky zdravotnictví, možnost podívat se na něj v okamžiku lékařského zákroku. Pokud dostanete infarkt, nebo rakovinu prsu, jak dlouho budete ještě žít ve Spojených státech a jak dlouho v jiné zemi? V roce 2008 vytvořila skupina vědců celosvětovou studii CONCORD, která sledovala délku přežití po diagnostikované rakovině. Data sbírali v USA, Evropě, Kanadě, Austrálii či v Japonsku a sledovali pacienty, kteří žili déle, než pět let po léčbě rakoviny prsu, tlustého střeva, konečníku a prostaty. Přestože nejvyššího věku se dožívají Japonci, výsledky výzkumu ukázaly, že největší počet přeživších pacientů se nachází ve Spojených státech.
Dopravní nehody a vraždy nám o kvalitě zdravotní péče neprozradí nic
Dalším důvodem, proč lidé umírají dřív jsou nehody a násilné trestné činy. Před několika lety si vědci položili otázku co se stane, když ze statistik o délce života odstraní právě tyto faktory. Mezi 29 zeměmi OECD v prvním případě vedlo Japonsko a Spojené státy byly až na 19. místě. Po vyjmutí úmrtí z jiných, než ze zdravotních důvodů došli k překvapujícímu zjištění. Spojené státy se posunuly v délce života na první místo, zatímco Japonci propadli na devátou příčku.
Amerika nemá, systém zdravotní péče, ale tři
Důvod, proč jsou statistiky o délce života Američanů zkreslené, je i fakt, že ve Spojených státech neexistuje jednotná zdravotní péče. Systém je rozdělen do kategorií: Nepojištění, Medicaid (veřejný pojišťovací program spravován americkou vládou, která z velké části pokrývá související náklady), Medicare (Jedná se o nemocniční pojišťovací program, který je financován převážně z federálních daní a je určen pro všechny americké občany starší 65 let) a soukromé pojištění. Zdravotní výsledky jsou horší u lidí, kteří jsou v prvních dvou programech. Lidé, kteří mají soukromé pojištění jsou na tom daleko lépe. Nikdo ale zatím statistiky o délce života v USA neoddělil od způsobu pojištění.
Pokud se podíváme na Švýcarsko, zemi se státním i soukromým sektorem pojištění, zjistíme zajímavé výsledky. Jinak řečeno: Pokud bychom porovnali délku života Američanů se soukromým pojištěním a délku života ve zbytku Evropy s jednotným systémem pojištění, tak by na tom Američané byli patrně lépe. „A pokud je to pravda, tak se argument, že sociální medicína vede k prodloužení života vypaří,“ uzavírá Forbes.
