Ani jeden z velkých hřbitovů regionu Polabí nepotřebuje rozšiřovat. Místa je víc než dost. Například správce hřbitova v Kutné Hoře Josef Jablečník v nadsázce okamžitě nabízí tisíc volných hrobových míst. A na otázku, proč hřbitov nezamyká, dal jasnou odpověď.
„Za prvé, máme porouchaný zámek. Za druhé, připadá mi zbytečné hřbitov zavírat, když se dovnitř kdokoliv dostane přes pobořené zdi. Zamykáme jenom hřbitov Kaňk. A navíc, co se tady dalo ukrást, tak to tu už dávno není,“ trpce říká Jablečník.
Hřbitovní zloději
Všichni správci hřbitovů v Polabí se shodují, že co bylo na hřbitově z mědi, někdo ukradl. Po mědi přišla na řadu litina, po ní železo.
„Naštěstí alespoň nemáme problémy s vandaly. A že se kradou kytky, vázy a věnce, tak to bude asi pořád,“ říká kolínský správce hřbitova Petr Jeřábek.
„Před časem nám asi tak deset dní před Dušičkami zmizely z hrobů na čtyři stovky věnečků. Proto lidem doporučuji, aby na Dušičky, pokud to je jen trochu možné, chodili až v ten den. Věnečky nekradou lidé na jiný hrob, ale pokoutní prodejci, kteří je chtějí znovu prodat,“ vysvětluje Jeřábek a přidává příběh, kdy výjimka potvrzuje pravidlo.
„Přiběhla za mnou jedna paní, že jí někdo vydloubal macešky na hrobě. Tak jsme pátrali a zjistili, že tam byla nějaká stará babka, která si povídala s paní u vedlejšího hrobu a že snacha tam dala nemožné macešky a že je musí vyměnit. Tedy fakticky ukrást,“ říká Jeřábek.
Vysoký blonďák
Občas se po hřbitově potulují nejrůznější pobertové a chmatáci, kterým květiny moc nevoní. Zajímají se o tašky a peněženky v nich.
„Odložit si tašku na hrob a jít deset metrů s konvicí pro vodu je hloupost. Jenže vysvětlujte to donekonečna těm stařenkám. Pár takových případů se tady už stalo,“ říká Jeřábek.
To v Poděbradech mají hřbitovního fantoma, který se dokonce neváhá uchýlit k násilí.
„Zrovna nedávno tady zase byla policie. Zloděj přepadl starší manželský pár. S paní se tahal o tašku a hrubě ji srazil na hranu hrobu. Pak s lupem utekl přes plot,“ říká poděbradský hrobník Jiří Steiger.
„Není to poprvé a popis je stále stejný. Vysoký blonďák, věk kolem pětadvaceti let. Jenže před takovými osmi lety už tady řádil zloděj. Popis zněl taky na vysokého blonďáka, věk kolem osmnácti let. Myslím, že by na hřbitov policisté a městští strážníci měli chodit častěji. A nejen o Dušičkách,“ říká Steiger.
Chce to světlo
Marie Daňková spravuje nymburský hřbitov a moc si pochvaluje spolupráci s městsku i státní policií.
„Chodí sem pravidelně. Jenže co je to platné, když zatímco jsou na jednom konci, zloděj krade na druhém. Trochu by mohlo pomoci osvětlení hřbitova. Na letošek město slíbilo kamerový systém, ale nějak nezbyly peníze. Kdyby bylo aspoň to světlo,“ přimlouvá se Daňková a současně si pochvaluje, že městští radní investovali do plotů a terénních úprav.
Také lidé jsou spokojení. „Moc to tady prokouklo, jsem opravdu spokojená,“ říká Dana Šourková z Nymburka.
„Bohužel, většinou radnice řeší jen havarijní stav. Nejsou peníze. Alespoň kdyby něco udělali s těmi starými stromy. Někdy je to o strach pod nimi chodit,“ říká Jablečník.
Většina lidí přijde na hřbitov tak dvakrát do roka. Ovšem o Dušičkách se ze hřbitovů stávají rušné promenády. Dušičky jsou také příležitostí k úklidu listí a odpadků. Všechny Sedmičkou navštívené hřbitovy žily snahou udělat pořádek. Je nyní na lidech, jak je vyzdobí.
