Na Karvinských hřbitovech je 13,5 tisíce hrobů.

Nikola Klimšová
Karviná
Za nedlouho začne svátek, kdy lidé projevují úctu k mrtvým. Památka zesnulých, Dušičky. Když se při této příležitosti lidé vydají cestičkami mezi hroby na hřbitově v Karviné – Dolech, uvidí hroby postavené už kolem roku 1900. Leží zde obyčejní lidé, horníci, kteří zahynuli na šachtách. Mohutné hrobky rodin podnikatelů z dob války ohromí nejednoho kolemjdoucího. Byli zde však pohřbeni i vojáci. Italští, němečtí a ruští. „Přesné záznamy a archívy všech karvinských hřbitovů nemáme. Shořeli při požáru v roce 1989 a je to velká škoda,“ uvedl karvinský správce hřbitovů Ivan Ječmínek. Podle vyrytých dat úmrtí na náhrobcích lze však data prvních pohřbů v Dolech datovat na začátek 20. století. Na hřbitově kromě významné osoby doktora Wacława Olszaka, který byl zabit nacisty 11. září 1939, leží i další oběti 2. světové války. „Ostatky italských a německých vojáků byly před několika lety exhumovány a převezeni do své země, do společných hrobů,“ řekla za odbor místního hospodářství Květoslava Rejlová. V zadní části hřbitova je však obrovský pomník s téměř stovkou jmen ruských vojáků. „Ti pracovali jako zajatci německých vojáků ve zdejších dolech a při osvobozování Karviné, padli v boji,“ doplnil Ivan Ječmínek. Jejich pomník však vypadá zanedbaně. „Na tento konkrétní válečný hrob jsme už poslali vypracovanou projektovou dokumentaci a žádost o dotaci na krajský úřad. Ten se stará spolu s Ministerstvem obrany o válečné hroby. Krajský úřad pak projedná žádost o peníze na opravení hrobu s ruskou federací. Zatím čekáme na odpověď,“ vysvětlila Květoslava Rejlová. Zdejší hřbitov byl podle pamětníků nejhezčí před čtyřiceti lety. „Pamatuji si na kapli, která stála nahoře, a také tu bylo hezké zahradnictví,“ vzpomíná šestasedmdesátiletá Vítězslava Dvořáková. Zahradnictví se zrušilo a kaple byla srovnána se zemí. Za všechno může hornictví. „Hřbitov klesl asi o dvacet osm metrů oproti původní poloze. Celé území je totiž poddolováno,“ potvrdil Ivan Ječmínek. Poddolování má vliv i na samotné hroby. Ty, které kvůli tomu padají, jsou přesouvány jinam. „Lidé si toto poškození vyřizují u těžební společnosti, která jim pak zaplatí přesunutí hrobu na jiné a nepoškozené místo,“ dodává Ječmínek. Kromě hřbitova v Dolech jsou lidé pochováváni také na nejmladším Centrálním pohřebišti v Ráji, kde stojí i velká obřadní síň. „Tady naše společnost pohřbívá nejčastěji. Osmdesát procent pohřbů tvoří pohřby kremací,“ uvedla majitelka pohřební společnosti Zdena Černínová. Pozůstalí zde mohou zpopelněná těla svých blízkých rozptýlit, dát do urny, nebo uložit na epitafní místo či do kolumbária. „Někteří však popel rozsypávají i na místech, které měl zesnulý rád. Třeba trošku vysypou v horách, trošku na zahradě a zbytek si uloží do urny na hřbitově, ke které pak chodí rozsvěcovat svíčky,“ řekl správce hřbitovů. Nejstarším hřbitovem je hřbitov v Mizerově, kdy se zde pohřbívalo už v roce 1906. Lidé také navštěvují hroby ve Starém Ráji, Starém Městě a v Loukách. Celkem to čítá třináct a půl tisíce hrobů. „Celkem jsme dali na provoz a údržbu pohřebišť za minuly rok něco přes tři a půl milionů korun,“ dodala karvinská mluvčí Šárka Swiderová.