Na Štědrý den se lidé na severu Moravy postili, havíři pili alkohol | E15.cz

Na Štědrý den se lidé na severu Moravy postili, havíři pili alkohol

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zbytky od večeře se dávaly dobytku a stromům. Kvůli plodnosti na další rok.

Dnešní vánoční zvyky ve zdejším kraji se oproti minulosti hodně zjednodušily. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století mnohé z nich takřka vymizely, jiné se přizpůsobily novým podmínkám. Další se naopak přeměnily v podívanou, veselice či zábavy.

Ve všeobecném vědomí křesťanů jsou Vánoce největším a nejslavnostněji slaveným svátkem. Dle křesťanských tradic se spojovaly s narozením Ježíše Krista. Období kolem Vánoc ale bylo svátkem již v pradávných dobách úsvitu lidské civilizace. Tato doba ve dnech zimního slunovratu znamenala faktický příchod nového roku a nového slunce. Dny se opět začínají prodlužovat a tma ustupuje. Tma se spojovala se smrtí. Světlo, tedy slunce, znamenalo život.

Snad proto se křesťanské Vánoce v kombinaci s pohanskou oslavou slunovratu staly svátkem pohody, klidu a odpočinku. Ale zároveň náboženských obřadů a duševního rozjímání.

Jak se slavily Vánoce před sto lety

Během Štědrého dne, zvaném vilija, se dodržoval celodenní půst. Mohlo se konzumovat jen postní jídlo, což bývala krupicová kaše nebo nemaštěná mučnica. „Muži, zvláště ve zdejších havířských koloniích, často pili alkohol,“ říká petřkovický kronikář Kristián Gebauer.

Ve stavení v uklizené místnosti lidé postavili stromek, který nazdobili postříbřenými ořechy, jablíčky a papírovými řetězy. Ne každá rodina si mohla stromeček dovolit, a tak si vyzdobila aspoň větev.

V majetnějších rodinách stavěli i jesličky. Večeře u prostřeného stolu se zapálenými svíčkami začínala, když se začalo stmívat a na nebi se ukázala večernice. „K večeři bývala hrachová polévka, krupice, kaše, zelí s máslem, vodnice s pečkami, což byly sušené hrušky,“ vyjmenovává Gebauer.

Také se podávala štědrá omáčka, takzvaná brija, která se dělala ze smažené zeleniny, povidel, ořechů, mandlí, hrozinek, perníku a koření a přikusovala se k ní vánočka. Na stole nesměl chybět chléb a ořechy.

Pro každého byl na stole oplatek, který se nosil od kněze nebo od učitele. Později se kupoval na vánočním trhu. Někde se pod oplatek nebo talíř dávaly peníze, které tam zůstaly až do Štěpána. „Posledním jídlem večeře byly oplatky s medem, jejichž pojídání mělo zaručit vzájemnou lásku v rodině,“ poznamenává Gebauer.

Teprve později v majetnějších rodinách začali lidé večeřet smaženého kapra.

Dívky si házely papučí, která se vdá

Tradice přikazovala, aby hospodyně neopouštěla během štědrovečerní večeře své místo u stolu. Jinak po celý rok kvočny špatně seděly na vajíčkách. Donášením jídla obyčejně pověřili nejstarší dceru nebo děvečku. Po večeři se pak vyprávěly příběhy o narození Krista v Betlémě a pěly se koledy.

Dárky byly velmi skromné. Bylo to hlavně sušené ovoce, jablka, hrušky a ořechy. „Až ve dvacátých letech minulého století v hornických rodinách si lidé začali nadělovat praktické dárky, třeba oblečení,“ upozorňuje Gebauer.

Se Štědrým dnem se pojilo lo i mnoho pověr. O půlnoci údajně v chlévě hovoří krávy o tom, jak se s nimi během roku zacházelo. Aby slepice nezanášely, dělalo se z provazu kolo, do kterého se nasypalo zrní.

Na Boží hod vánoční se nesmělo smělo pracovat, ani se nevařilo. Stravou bylo jídlo z předcházejícího dne. Dívky házely přes hlavu papučí do dveří. „Obrátila-li se špička ke dveřím, znamenalo to, že dívka půjde ten rok z domu. Pokud byla obrácená pata, měla zůstat doma,“ vysvětluje Markéta Palowská z Ostravského muzea.

Sny od Vánoc do Tří králů jsou pravdivé

Případně si dívka mohla do každého rožku u kapesníku zavázat lístek, na kterém si napsala vždy po jednom jménu některého z mládenců. O štědrovečerní noci si dala kapesník pod hlavu. Když vstala na ranní mši, rozvázala první roh u kapesníku. Jméno, které tam bylo napsané, bylo jméno budoucího muže.

Mládež chodívala rovněž po večeři vyrubávat led ze studánek. Co se komu ve studánce ukázalo, to se mu do roka mělo splnit. Také lili olovo na lopatku od pece a podle ulitých figurek hádali osud.

Hospodář nezapomínal na Štědrý den nejen na dobytek, ale ani na stromy. „Dobytek dostával před štědrovečerní večeří ochutnat kousky vánoček, stromy zase dostaly zbytky od večeře,“ podotýká Palowská.

Vchodové dveře o štědrovečerní večeři nebyly zamčené.

Od dob, kdy se začaly k večeři podávat ryby, se začalo tradovat, že uchované šupiny od štědrovečerní večeře zajistí, aby se v rodině udržely peníze.

Hospodáři si zahrabávali skořápky z ořechů pod stromy, aby měly dobrou úrodu. Každý si měl pamatovat své první čtyři rozlousknuté ořechy na Štědrý den. „Zdravé jádro znamenalo zdraví, červivé nemoc, ořech prázdný - smrt,“ upřesňuje Palowská. Čtyři ořechy znamenaly čtyři čtvrtiny roku.

Důležité bylo rovněž sledovat své sny od Vánoc do Tří králů. Jsou totiž pravdivé.

VÁNOČNÍ ZVYKY A POVĚRY

O Vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti věří, že má tajemnou moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i ovlivnit.

Rozkrajování jablka - komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. Kdo má křížek, brzy zemře.

Barborky - na svátek svaté Barbory (4. 12.) se utrhnou třešňové větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. Dříve dívky dávaly větvičkám jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete.

Patky od vánoček - která dívka sebere o Vánocích devět patek od vánoček, do roka se vdá.

- dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá.

Lichý host - nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého.

Věšení adventních věnců - věnce mají čtyři svíčky, které symbolizují čtyři neděle před Vánocemi.

Louskání ořechů - když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc, a všechna čtyři jádra černá znamenají smrt.

Šupiny z kapra - dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se vás držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny.

Čočka - večeří se čočka, aby se člověka držely peníze.

Lití olova - ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost.

Sedm hrnečků - pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníz znamená bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo aspoň lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb štěstí a dudlík miminko. Pak stačí, když si zavážeme oči, zamícháme hrnečky a jeden si zvolíme. Tímto zvykem se hádala budoucnost.

Pouštění svíček - svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak se dostane také od rodiny nejdále - na školu, odcestuje atd.

Zapalování františků a purpury.

Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata.

Zlaté prasátko - pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté prasátko.

Ovazování vánočního stolu - nohy vánočního stolu se ovazovaly provazem nebo řetězem, aby rodina zůstala při sobě.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video