Díky obnovené tradici, která se v posledních letech rozmáhá, okusili lidé nezaměnitelnou chuť svatomartinského vína a pečené husy.
Letos poprvé mohli zájemci vyrazit za svatomartinským vínem do Arcibiskupského paláce v Olomouci. Brány paláce se druhou listopadovou sobotu mimořádně otevřely, aby návštěvníkům představily nejen své historické sály, ale hlavně je pozvaly na ochutnávku prvního letošního vína.
S vínem do historie
Vínu požehnal olomoucký biskup Josef Hrdlička. Slavnost se odehrála v magickém a zároveň snadno zapamatovatelném „jedenáctkovém“ čase - jedenáct minut po jedenácté hodině 11. listopadu 2011.
Ochutnávka vína byla v ceně prohlídky a návštěvníci si víno mohli koupit domů. První návštěvníci vstoupili do vzácné historické budovy v deset hodin, poslední prohlídka začala ve čtyři hodiny odpoledne.
Každý majitel vstupenky mohl zdarma ochutnat jeden druh vína. Jakostní jednodruhová mešní vína vyrobená bez příměsí a dalších cukrů pocházela z vyhlášených kroměřížských zámeckých sklepů a vedle mladého vína byly ke koupi i starší ročníky.
Kdo dal při svatomartinských oslavách před městským ruchem přednost přírodnější atmosféře, vyrazil třeba na Svatomartinské husí hody do Běleckého mlýna, který je přibližně deset kilometrů od Prostějova. I tam se otevřely v „jedenáctkovém“ čase první láhve od vinaře Pavla Bílka z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Kyjovsku.
Hody byly od pátku jedenáctého listopadu až do neděle. Kdo neměl mít chuť na víno, mohl si dát i dvanáctku pivo, které je k huse již také tradiční.
K vínu koňský fotbal
V sobotu navíc hody okořenila zvláštní podívaná. Návštěvníci spatřili na vlastní oči pushball. Jedná se o koňský fotbal, který je velmi populární v Holandsku. „Letos v létě jsme ho poprvé představili našim návštěvníkům a měl velký úspěch. Tento nečekaný ohlas nás přesvědčil, abychom pushballem ozvláštnili i svatomartinské hody,“ řekl organizátor Zdeněk Škrabal.
Na svatomartinskou husu bylo možné zajít i do nejrůznějších restaurací, které v těchto dnech nabízely speciální svatomartinské menu. Husu tam připravovali podle tradičních receptů našich babiček.
Chuť broskví a banánů
Svatomartinské víno se vyrábí z odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský, Modrý Portugal nebo Svatovavřinecké. Má nižší obsah alkoholu a lze v něm odhalit chuť broskví, banánů, hrušek nebo višní. Zvláště bílá a růžová vína mohou při nalití do skleničky jemně perlit.
Sice mají na zrání jen několik týdnů, ale i to stačí, aby nápoj získal svůj osobitý charakter. Pokud se svatomartinské víno vydaří, znamená to, že bude výborný celý ročník.
Legendy o Martinovi
A ke komu vlastně oslavy odkazují? Svatý Martin žil ve čtvrtém století a původně byl římským vojákem. Nejznámější je legenda o jeho setkání s promrzlým žebrákem, kvůli kterému rozsekl svůj vojenský plášť, aby se o něj mohl podělit.
Tento motiv často používali malíři při uměleckém ztvárnění světce. Jeho svátek připadá na výročí uložení světcových ostatků do Tours, kde byl svého času biskupem. Jen na území České republiky mu lidé zasvětili 143 kostelů a kaplí.
Tradice svatomartinského vína ale pochází až z dob Josefa II. V jedenáctý listopadový den tehdy končila vinařům služba na větších statcích. O prodloužení smlouvy na další rok rozhodovala právě kvalita prvního vína. Přiťuknutí tak zároveň znamenalo stvrzení smlouvy.
Svatomartinské hodování je ale nejen oslavou prvního vína, ale i bezpečného uložení sklizně pod střechou a očekávání adventu spojeného s předvánočním půstem. Proto nesměla na stole chybět svatomartinská husa a sladké koláče.
Křídlo pro čeledína
Při společném obědě panstva s čeledí dostával čeledín od hospodyně vždy křídlo, aby celý další rok „létal“. Husu si naši předci nezvolili náhodou, podle pověsti to bylo právě hejno hus, kdo svým kejháním prozradil skromného svatého Martina ukrývajícího se v husinci před davem, aby se vyhnul jmenování biskupem.
Existuje ale i legenda, že husy prý rušily kázání světce. V obou případech je tak svatomartinské pečení hus pro ptáky trestem.
