Na zkušenou do světa. Třeba až do indické Bombaje

Zkušenosti, dobrodružství, zlepšení jazykových schopností. To jsou nejčastěji skloňované výhody studentských zahraničních pobytů. Doby, kdy si absolventi vystačili s pár větami a nikdo je nenutil učit se u „přespolních“, jsou dávno pryč. A tak se olomoucká univerzita i další školy v Olomouci snaží stále více motivovat studenty k tomu, aby alespoň nějaký čas prožili v místech vzdálených od dosavadních stereotypů a jistot.

Erasmus je klasika

„Kromě nejrozšířenějšího programu Erasmus, který je již od roku 1998 nejvýznamnějším nástrojem mezinárodní spolupráce, se univerzita prostřednictvím svých fakult zapojila i do mnoha dalších projektů,“ říká Lenka Skácelíková z tiskového odboru Univerzity Palackého.
Hodně možností vycestovat na semestr nebo na celý rok mají i studenti katedry politologie a evropských studií. „Vysíláme studenty na dvanáct partnerských univerzit po celé Evropě od Skandinávie až po Turecko. Studenti jsou z pobytu v zahraničí obvykle nadšení, je to pro ně neocenitelná zkušenost,“ tvrdí tajemník katedry Hynek Melichar.
Ostatně i on pobýval na univerzitě v irském Limericku. Nejdřív jako student a později i v roli vysokoškolského vyučujícího. A zkušenosti, které nabyl, mu velmi pomohly v profesním růstu.
Proto on i ostatní vyučující doporučují svým studentům, aby příležitost vycestovat do zahraničí rozhodně nepromarnili. Pobyt na vysoké škole v zahraničí studenti podle učitelů ocení i po dokončení studia. „Je to určitě dobrá položka do životopisu. V dnešní době máte se zahraniční stáží a obecně se zahraniční zkušeností mnohem lepší uplatnění než bez ní. Stáž dá mimoto studentům obrovskou zkušenost nejen z hlediska poznání odlišného akademického prostředí, ale i života v jiném kulturním prostoru. A vede také k jejich větší samostatnosti,“ míní Melichar.

Exotické studium

Některé věci jsou ve studentském životě stejné po celé Evropě. Seznamovací večírky a společné akce patří k věci. A pomáhají přivyknout novému prostředí. Někdy je ale změna tak veliká, že se o přivykání mluvit nedá.
„Přiletěli jsme do indické Bombaje a bylo to, jako když vlezete do skleníku. Najednou skoro nemůžete dýchat. Všude strašně moc prachu, hluku a zvláštního, těžko popsatelného zápachu,“ líčí první zážitky ze zahraniční stáže Markéta Pavlíková z Caritas, Vyšší odborné školy sociální.
S kolegyní Kristýnou Hlaváčkovou se tam letos vydaly na studentskou praxi, aby si osahaly, jak fungují sociální služby v Indii.
První měsíc oběma praktikantkám přinášel hlavně radostné nadšení. „Všechno bylo nové, bavilo nás to poznávat. Od stylu seznamování a jedení rukama přes pití čaje po indická gesta, která jsou absolutně odlišná. Například pro přitakání používají pohyb hlavou, který u nás znamená rozpaky,“ popisuje Pavlíková.
Prvních pět týdnů zvládly bez zdravotních trablů. „Pak nás ale po celé další čtyři měsíce v kuse pronásledovaly střevní potíže. Nedá se s tím nic dělat, vymoženosti typu živočišné uhlí absolutně přestávají fungovat,“ upozorňuje Hlaváčková na stinnou stránku, se kterou se musely obě studentky potýkat.
Zajímavé zážitky ale převládaly. „Například smlouvání na ulici. To tady vůbec není. Když něco usmlouváte, připadáte si jako skvělý obchodník. A pak stejně zjistíte, že vás prodejci ošidili,“ usmívá se Hlaváčková. A přidaly se i gastronomické zajímavosti. „Indové nemají kari takové, jak ho známe v Česku. Pořád dokola jsme jedli rýži, placku a nějakou omáčku. Mají tam ale například vynikající ryby nebo skvělé ovoce. Zato čaj nebyl ve středu Indie, kde jsme byly, obzvlášť dobrý. Byl na mě moc oslazený. Když vám chtějí Indové dokázat své přátelství, nasypou vám do hrníčku tři čtyři lžičky cukru, chutná to pak trochu jak klasické Salko,“ uzavírá Pavlíková sondu do oblasti indického kulinářství. Hlavním důvodem, proč obě dívky do Asie cestovaly, byla praxe. Prošly šesti organizacemi, pracovaly s dětmi ulice, navštěvovaly ústavy. „Šlo o zajištění základních materiálních potřeb. Třikrát denně jídlo, jednou za den vykoupat, čisté oblečení. Na psychologickou pomoc nebyly kapacity,“ zvážní studentka.

Rohlík už nevyhodí

Do praxe v Česku je pro studentky jejich poznání nepřevoditelné. „Ale vše vás může velmi obohatit, pokud budete chtít dělat v zahraničí. Uvidíte to tady z jiného úhlu. Dříve bych se například nezamyslela nad tím, jestli vyhodit rohlík. Teď už k takovým věcem přistupuji úplně jinak,“ zamýšlí se Pavlíková.
I její kolegyně si v Indii úplně jinak zformovala myšlenky. „Po zkušenosti z Bombaje jsem teď mnohem méně kritická vůči českým zařízením. V zemi, kde prakticky nefunguje sociální systém, si alespoň můžete ověřit, jak se to nemá dělat,“ přidává svůj pohled studentka Hlaváčková.

KAM ZA STUDIEM DO ZAHRANIČÍ

Do kterých zemí mířili studenti olomoucké Univerzity Palackého v roce 2010:

Počet studentů

Francie 108
Španělsko 90
Německo 86
Rakousko 86
Velká Británie 48
Nizozemsko 47
Polsko 44
Belgie 43
Portugalsko 33
Čína 27
Itálie 26
Rusko 21
Finsko 19
Slovinsko 18
Maďarsko 17
Turecko 17
USA 16
Norsko 15
Švédsko 14
Mexiko 11
Ukrajina 9
Rumunsko 9
Bulharsko 8
Japonsko 8