Nádraží v Hodicích si fotili i Japonci
Jiří Holoubek z Hodic považuje za svoji největší chybu
v životě to, že po dvaatřiceti letech pověsil na hřebík práci
u železnice.
„Dodnes toho lituji. Kdybych tenkrát šel s výpovědí nejdřív
za svým kamarádem, tak by ji asi roztrhal a já mohl být dál
u dráhy,“ lituje i ve svých jednašedesáti letech Jiří Holoubek,
který se v roce 1995 rozhodl, že se vrhne na podnikání.
Od té doby se snaží si svou lásku k železnici vynahradit.
Kolem stanice a drážního domku v Hodicích, kde bydlí v pronajatém
bytě, shromažďuje všechno, co má něco společného
s železnicí. Ve své sbírce má pár raritních exponátů. Například
čepici zvanou kastrůlek z první republiky, kterou měl
na hlavě i Vlasta Burian ve filmu Přednosta stanice.
„Hodně si cením praporku, se kterým jsem na dráze
začínal. Mám i staré telefony, kleště na cvakání lístků, závory,
směrovky, směrové cedule, světla, ale i obrazy,“ svěřil se Jiří
Holoubek, který má doma z kolejnic udělaný věšák na šaty.
I jeho zásluhou bylo nádraží v Hodicích vybráno mezi deset
nejkrásnějších v zemi. Hlasovat pro něj mohou lidé na internetu
až do 10. června.
Nevěsta topila v lokomotivě „Pořád žije dráhou a vším,
co je s tím spojené. Dodnes ho mrzí, že odešel,“ říká Jan Staněk,
jeho dlouholetý kamarád, který u dráhy stále pracuje.
Společně vzpomínají na časy, kdy ve vlaku v Hodicích potkali
písničkáře Jarka Nohavicu nebo kdy jistá nevěsta ve svatebních
šatech měla velké přání projet se v lokomotivě.
„Musela to být velká fanynka, protože šaty měla úplně
propálené a byla špinavá od hlavy k patě,“ vzpomíná Jiří
Holoubek. Ten v bytě na nádraží v Hodicích bydlí od roku
1973. Nyní se stará o jeho okolí, které už obdivovali i Japonci.
„Strojvedoucí na ně musel počkat, protože si chtěli nádraží
vyfotit. Byli úplně paf z toho, co tady všechno máme. Nejvíc
se jim líbil vlak vystříhaný z živého plotu,“ směje se Holoubek,
který je rád, když může poklábosit s lidmi, kteří Hodicemi
projíždějí a míří hlavně do Telče.
„Každý, kdo je hodný a pěkně pozdraví, tak dostane dárek,“
slibuje Holoubek. Má velký sen.
Snaží se sehnat starý vyřazený vagon nebo více vagonů, které
by předělal na muzeum. „Hodně toho leží v kůlně
a jsou to opravdové skvosty,“ říká Holoubek. Jeho kamarád
Jan Staněk si myslí, že případné vítězství v anketě o nejkrásnější
nádraží by mu v tom mohlo pomoci. „Hodice to hodně
proslaví,“ míní Staněk.
