Majitel nemovitosti pracuje na faktické záchraně nádraží Vyšehrad: jde mu jednak o záchranu vlastní historické budovy nádraží a současně hodlá přetvořit a zvelebit bezprostřední okolí v moderní součást velkoměsta. Na osud vyšehradského nádraží i další plány investora jsme se zeptali zástupce investora – společnosti TIP Estate s. r. o. – Petra Nováka.
Začneme od začátku. Jaká je vlastně historie nádraží Vyšehrad?
Železniční stanice pod Vyšehradem byla zřízena na Pražské spojovací dráze (vedoucí z nádraží císaře Františka Josefa na smíchovské nádraží) hned při jejím otevření v roce 1872 a měla sloužit hlavně osobní přepravě. Provoz byl zahájen 15. září 1872. Staniční budova byla malá, jednopatrová, směrem k řece měla hrázděný domek se skladem a s toaletami. Později byla staniční budova rozšířena, v roce 1904 bylo nádraží přestavěno, původní budovy byly zbourány a dochoval se jen strážní domek. Nová nádražní budova z let 1904–1905 v secesně historizujícím slohu je připisována Antonínu Balšánkovi, není to však nijak doloženo.
Budova nádraží přestala sloužit osobní dopravě v 60. letech dvacátého století. Dnes je Českými drahami využívána jen malá část budovy pro účely dopravní kanceláře, výhybny a zabezpečovacího zařízení. Objekt není více než třicet let udržován, což je příčina jeho současného kritického technického stavu.
Proč skončil provoz nádraží?
Podle nařízení EU vlaky nesmějí zastavovat v oblouku, takže nádraží v ohybu trati již nemůže sloužit svému původnímu účelu. Proto jej ČD nabídly k odkupu a objekt tak může sloužit téměř jakémukoli využití. Samozřejmě kromě bytové zástavby, na kterou je tu u rušných kolejí podle hygieniků příliš nevhodné prostředí.
Jaký je stav nádraží nyní?
Objektu nebyla více než třicet let poskytována potřebná údržba, což zapříčinilo jeho současný kritický technický stav. Budova nadále chátrá a potřebuje nutnou rekonstrukci. Ve špatném stavu je nejen fasáda včetně secesních ozdobných prvků, ale také střešní krytina. Části krovu a stropů jsou napadeny dřevokaznými škůdci. Z provedeného stavebnětechnického průzkumu však vyplynulo, že hlavní nosné konstrukční části budovy naštěstí nejsou zásadním způsobem poškozeny.
Kdo je majitel objektu a co dělá pro jeho záchranu?
Investiční společnost TIP Estate s. r. o. po svém vítězství ve veřejném výběrovém řízení na koupi nemovitosti od ČD v roce 2007 přišla s projektem „Záchrana nádraží Vyšehrad“ na rekonstrukci nádraží a dostavby okolí. Stará budova má být v rámci projektu rekonstruována, historicky hodnotná členitá fasáda bude kompletně citlivě restaurována. Investor neprodleně započal s přípravou projektové dokumentace na rekonstrukci budovy nádraží. Vlastník objektu také provedl kompletní stavebněhistorický průzkum, stavebnětechnický průzkum včetně několika podrobných sond, dílčí zajišťovací práce a zabezpečil objekt proti vnikání cizích osob.
Co je záměrem projektu „Záchrana nádraží Vyšehrad“? V jaké fázi je projekt?
[file:10231:small:right]
Výška plánovaných staveb nepřevyšuje výšku sousedních domů a je hlavně nižší než to, co Praha 2 povolila naproti – dostavbu a nástavbu bývalé Polygrafie, kde je dnes hotel. Nyní TIP Estate, zastoupený architektonickým ateliérem Omicron-K, předkládá k řízení o umístění vyšehradského nádraží zmíněný projekt. Autorem projektu je architekt Martin Kotík z ateliéru Omicron-K. O budoucnosti vyšehradského nádraží nyní rozhoduje Magistrát hl. m. Prahy.
Můžete tedy shrnout hlavní přednosti plánované rekonstrukce?
Téměř třicet let chátrající okolí tratě nabídne příležitosti pro společenská setkávání obyvatelům a návštěvníkům Prahy 2. V rekonstruované historické budově lidé najdou kavárnu, wellness centrum a různé další služby včetně obchůdků. Oblast není podle hygieniků vhodná k výstavbě bytů, proto budou v přístavbách umístěny umělecká galerie, další část wellness centra, kanceláře a podzemní garáže. Pro stávající okolní byty bude nová výstavba znamenat pomoc, protože budou odhlučněny na náklady investora nově vybudovanými ochrannými stěnami a odstíní hluk ze železniční dopravy. To bude mít pozitivní dopad i na kvalitu bydlení v okolní zástavbě.
Celý areál nádraží, který je dnes oplocen, bude přístupný veřejnosti, jež zde nalezne místa k posezení a odpočinku. Po desítky let neprávem zanedbávané místo plnohodnotně ožije. Projekt navrhl uznávaný architekt Martin Kotík, který je mimo jiné známý projektem stadionu Slavie, rekonstrukcí hotelu Paříž, stavbou budovy IBC na Těšnově, administrativního centra GEMINI na Pankráci či rekonstrukcí Galerie Myšák Praha 2 rekonstrukcí získá nový, jedinečný designový prvek ve své lokalitě.
