Díky bývalé textilce měl Vimperk ještě v devadesátých letech přízvisko město prádla. Poloha kousek od hranice s Německem ho předurčila k tomu, aby se stal také sídlem obřích kasáren československé armády. Obojí už je ale dávno pryč. Textilka zkrachovala, místo kasáren jsou průmyslové zóny.
Od začátku devadesátých let zajišťuje Vimperku pravidelnou dávku popularity hlavně Národní park Šumava, který tu má své sídlo. Teď mu ale -slávu“ zajistila hudební skupina Monkey Business. A důležité je ještě dodat, že nechtěně.
Kapela tu na konci listopadu koncertovala na diskotéce Calypso. Před vystoupením si černošská zpěvačka Tonya Graves zaběhla do restaurace U Stadionu Stadiuž na lehkou večeři. Nic na zub si ale nedala. Kvůli barvě její kůže ji napadli dva muži. O těch lidé od samého začátku spekulovali, že jsou stoupenci Dělnické strany sociální spravedlnosti, která měla ve Vimperku ten den mítink.
„Došlo ke slovnímu i fyzickému útoku, kdy mě tahali za vlasy, plivali po mně a podobně. Jejich nadávky opravdu nechci opakovat. Naštěstí jsem v pořádku a na incident se snažím co nejdříve zapomenout,“ popisuje pro Sedmičku Tonya Graves.
Původem americká zpěvačka žije v Česku už od roku 1991, nikdy předtím se jí ale nic podobného nestalo. „Nikdy jsem se nestala terčem rasistického útoku. Ani tady v Čechách ani v zahraničí. V restauraci jsem měla opravdu strach,“ uvedla Graves.
Konflikt ji nerozhodil
V restauraci se navíc strhla rvačka, při které vzduchem létaly i židle a zpěvačka se musela ven dostat zadním vchodem. Policisté dorazili na místo, až když byla zpěvačka pryč.
„Chci poděkovat především lidem, kteří se mě zastali, aš už návštěvníkům restaurace, nebo číšníkovi, který ten den měl směnu,“ uvedla Graves, kterou zpátky na koncert raději dovedla ochranka. Na jejím výkonu při koncertě ale nebylo nic znát.
„Vypadalo to, že se jí koncert líbí a že si to užívá. Hodně lidí jí při vystoupení skládalo komplimenty a i kluci z kapely si ji předcházeli,“ okomentovala výkon zpěvačky fanynka Eva Řezanková. Strana Tomáše Vandase se však od incidentu distancovala. Vandas ho prohlásil za cílenou provokaci a nějaký čas zvažoval, že na zpěvačku podá trestní oznámení pro pomluvu.
„Důvodem zvažovaného právního kroku je opakované tvrzení Gravesové do médií, že ji fyzicky napadli příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě, neboť tisková zpráva policie hovoří pouze o slovním konfliktu Gravesové s neznámým mužem. To potvrdila i sama zpěvačka policejní hlídce, která přijela na místo,“ prohlašoval Vandas.
Už týden nato ale o trestním oznámení Tomáše Vandase nemohla být řeč. Policisté oba útočníky dohledali. Při výslechu uvedli, že i když nejsou členy, jsou sympatizanty Dělnické strany sociální spravedlnosti. Oba muži, jimž je osmadvacet a čtyřiatřicet let a kteří patří ke stoupencům tvrdého neonacistického jádra ve Strakonicích, se navíc zúčastnili vimperského mítinku extremistické strany.
„Na mítinku jsem byl a potom jsme zašli na pivo. Byl jsem opilý, nevím, co se tam stalo. Byla to normální rvačka, jako se třeba rveme na fotbale. Pak nás policisté legitimovali a zapsali si nás. Odjel jsem a až v pondělí jsem se dozvěděl, že tam mělo dojít k napadení té známé zpěvačky,“ uvedl jeden z útočníků, který nechtěl, aby Sedmička uvedla jeho jméno.
Své obvinění bere jako omyl. „Jsem obviněný z výtržnictví. Ke rvačce jsem se ale jen přichomýtl. Přišel jsem, když už se to pralo,“ vysvětluje vehementně muž, který si nedávno odbyl trest v podobě veřejně prospěšných prací.
Za chování mužů hrozí každému z nich tři roky vězení. Vimperského mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti se zúčastnilo zhruba třicet radikálů. Přihlížely mu necelé tři stovky zvědavců, z nichž jedna část souhlasně pokyvovala. Druhá část pískala. Nejvíce příchozích ale zvědavě pozorovalo, co že se to ve Vimperku děje.
Transparenty a kresby
Při projevech čelních představitelů Dělnické strany sociální spravedlnosti přišla na náměstí Svobody asi dvacítka Romů, kteří chtěli proti shromáždění protestovat.
V rukou nesli transparenty, které vytvořily romské děti. Na nich byla nakreslená česká a romská vlajka. Pod nimi byly nápisy, které taková extremistická setkání odsuzují.
Na mítink se z místních Romů nevydal například Radovan Kantor. Na Roma to není úplně obvyklé jméno. Zvolil si ho po svojí manželce. Nejprve se oba jmenovali Žigovi, ale příjmení jim v normálním životě působilo potíže. „Jako Žiga jsem dlouho nemohl najít práci. Každý se na mě díval skrz prsty. Měl jsem jen problémy,“ říká třiatřicetiletý muž, který bydlí v bytě na zdejším panelovém sídlišti v ulici Míru.
Pomohla mu až změna jména. „Nesnáším lidi, kteří se neumějí chovat. Ať je bílý, nebo černý. Kašlu na řeči o přizpůsobivých a nepřizpůsobivých. Chovám se přirozeně a nikdy jsem se nepřizpůsoboval. Ať dělám, co chci, tak stejně nezapadnu. Pro bílé nejsem dost bílý, pro cikány zase dost cikánský. Už jsem si zvyknul na to, že žiju svým životem, a nestarám se o nikoho,“ zlobí se Kantor.
Jen mediální bublina?
Podle starosty Vimperka Bohumila Petráška je ale vše z velké části přifouknutá mediální bublina. „Samozřejmě si uvědomujeme problémy, které chování některých Romů způsobuje,“ říká starosta Petrášek.
Nehledě na to, jestli jde o kriminální činnost, nebo obtěžování a pokřikování nadávek, vedení města přijalo řadu opatření. Ta by mohla situaci zlepšit. „Jedná se především o posílení hlídek městské policie. V problémových odpoledních a večerních hodinách jsou ve městě dvě dvoučlenné hlídky. Zvyšuje se intenzita, s jakou město kontrolují státní policisté,“ jmenuje Petrášek.
Na jednání městského zastupitelstva se projednávala možnost najmout si na určité období bezpečnostní agenturu, zastupitelé však tuto možnost odmítli. „Na prosincovém jednání budeme projednávat vyhlášku omezující počet heren ve Vimperku,“ vysvětluje starosta, jak chce vedení města eliminovat vznik konfliktních a nebezpečných situací.
O Vimperku začala mluvit celá republika a v očích mnohých se stal centrem sociálních nepokojů pro celý jih Čech. Zdá se však, že napadení populární zpěvačky je jen vrcholkem pyramidy problémů, které ve Vimperku panují.
Ve městě žila dlouhá léta zhruba stovka Romů, pak se sem přistěhovala další stovka z jižních Čech. Ve městě náhle vzrostla kriminalita. Došlo k několika nočním napadením a krádežím v nonstopech a v městském parku.
„Začalo to zhruba v září. Dříve Romové bydleli jen v Pasovské ulici a ve spodní části města. Byly tam sice problémy, ale teprve když se začali stěhovat do města další, tak to přerostlo. Lidem nadávají, přepadávají je, vyhrožují, že je zmlátí, když jim nedají peníze,“ říká devatenáctiletý student vimperského gymnázia.
Ten dokonce založil na Facebooku stránku Hnutí za Vimperk bez nepřizpůsobivých občanů. V krátké době se na něj přihlásilo téměř tisíc lidí.
Sami proti sobě
To samé tvrdí asi padesátiletý Rom, který se představuje jako Pišta. Příjmení říct nechce. „Každé město má své problémy. A jestli to dělají cikáni, pak ti, kteří se sem přistěhovali v posledních týdnech,“ rozčiluje se Pišta.
Velkou bouři nevole místních lidí vzbudila i aféra na zdejší základní škole. Romský rodič surově uhodil místního školníka Josefa Smolu, který den předtím vynadal jeho dítěti.
Situace ve městě nedá spát náčelníkovi zdejších policistů Janu Kurzovi. Nechce nechat nic náhodě. Každý víkend vyráží na pravidelnou noční obchůzku Vimperkem. Služba neslužba. V civilu a s baterkou v ruce prochází město. Kontroluje, jestli je v jeho městě vše v pořádku.
„Jsem Vimperák a žije tu celá má rodina. Na bezpečí ve městě mám proto i velmi osobní zájem. Snažím se tuto situaci řešit i pochůzkami, na které vyrážím téměř každou noc, pokud tedy nemám službu,“ uzavírá Kurz.
