Narkomani vyjdou z léčebny, a co dál? Ti šťastnější mají chráněné byty

Lidé na okraji společnosti. Trosky, jimž zničil život alkohol či drogy. Odborníci v léčebnách jim pomohou, navedou je na správnou cestu. Začlenění do společnosti je ale pro takové lidi po opuštění léčebny složité.

Co potom? Třeba vyhledat pomoc P-centra. Jedno z nich je v olomoucké Lafayettově ulici. Funguje jako ambulantní poradna i jako doléčovací centrum, které pomáhá klientům po příchodu z léčebny.

„Přijímáme lidi, kteří mají problémy s alkoholem, drogami a hraním na automatech,“ vysvětlila zástupkyně vedoucího Renata Jakubcová, která v centru pracuje i jako sociální pracovnice. Své služby centrum nabízí bezplatně, a pokud si klienti přejí, i anonymně.

Jedinou podmínkou je, aby nově příchozí měli zájem se sebou něco dělat. „To je rozdíl mezi K-centrem a P-centrem. Do K-centra si lidé chodí pobýt, informovat se a ještě nejsou plně rozhodnutí něco na sobě měnit. K nám přicházejí, pokud pociťují problémy. Nemusí být přímo závislí, někdy jen nějakou dobu alkohol či drogu užívají a už pociťují, že něco není v pořádku,“ objasnila Jakubcová.

Vedení k samostatnosti

Zatímco do poradny mohou přijít lidé v jakékoliv fázi, doléčovací centrum je pouze pro ty, kteří mají za sebou pobyt v léčebně nebo terapeutické komunitě, případně ve vězení se specializovaným programem pro léčbu závislostí.

„Je to taková přechodná fáze mezi pevně daným rozvrhem na celý den a fází po propuštění, kdy jsou na všechno sami. Hlavně z věznic dostáváme spoustu žádostí o zařazení do chráněných bytů, protože tito lidé se často nemají kam vracet,“ říká Jakubcová.

Klienti si na ranních skupinách plánují den, hledají si práci. Pracovníci centra fungují jako poradci, klientům dají tipy, ale veškerou aktivitu nechávají na nich.

„V individuálních terapiích se věnujeme jejich aktuálním problémům, hledáním náplně volného času, rozpoznáním chuti na drogu a jejímu zvládnutí. Protože zatímco v léčebně se do kontaktu s drogou nedostanou, tady mají možnost se volně pohybovat ve městě,“ vysvětlila Jakubcová.

Právě využití volného času je podle ní velmi důležité. Klienti mají problémy se s ním vypořádat, protože v léčebně měli určený program, zatímco po propuštění mají volno. To zvyšuje riziko, že drogám opět propadnou. Proto jim pracovníci poradny jednou týdně připravují sportovní nebo kulturní program, který jim ukáže, jak je možné se bavit.

Pervitin vede

Ročně projde doléčovacím programem asi čtyřicet lidí. Polovina z nich bývá závislá na pervitinu, druhá je složená ze závislých na alkoholu a opiátech. Pervitin je také nejrozšířenější ilegální drogou mezi uživateli.

„Heroin a opiáty berou narkomani spíš v Praze, Ostravě a Brně. Doléčovací centrum je ale na rozdíl od ambulance, která je lokální, přístupné lidem z celé republiky. Klientům se totiž nedoporučuje absolvovat léčbu v místě, které mají s drogami spojené,“ dodala Jakubcová.

Kdo se vrací z léčebny kvůli problémům s alkoholem, má se většinou kam vrátit, a proto pomoc nevyhledává. Takže přijdou, až se u nich problém objeví poněkolikáté. Zato uživatelé drog často končí na ulici a mají tedy o chráněné byty větší zájem.

„Bydlení poskytujeme na čtyři nebo šest měsíců, podle toho, jak se rozhodnou klienti. Nejdříve bydlí v podkrovním bytě přímo nad Pcentrem, poté se přesunují do bytu u Tržnice. Tam už nejsou pod takovým dohledem a ještě víc se osamostatňují. Mají běžné sousedy, neprochází kolem nás při každém odchodu a příchodu,“ vysvětlila Jakubcová.

Do října je plno

Byty má centrum pro dvanáct lidí, ale poptávka je mnohem větší. Mezi uživateli je poměr mužů a žen přibližně dva ku jedné, tomu jsou v centru uzpůsobené i pokoje, na dva pánské připadá jeden dámský.

Momentálně má centrum volné místo až na říjen, protože závislí si posílají žádosti o zařazení do programu už během léčby. Pokud má ale klient velký zájem o doléčovací program a není v něm aktuálně místo, je možné ho zařadit do ambulantní terapie na dobu, než se uvolní.

Jednou z podmínek doléčovacího programu je dosažení plnoletosti. Přestože ji většina závislých splňuje, objevují se i mladší klienti.

„Tato služba pro věkovou skupinu od patnácti do osmnácti let v republice chybí. Pedagogicko-psychologická poradna je odkazuje jinam. Problematické je, že v takovém případě je nutné jednat i s rodiči klienta, proto s nimi nikdo nechce pracovat. My ambulantní léčbu mladistvým nabízíme. Uvědomujeme si, že jinak by neměli kam jít, navíc si mohou zvolit anonymitu a my nezjistíme, kolik je jim let. A poznat to je mnohdy problematické,“ řekla Jakubcová. Klienti se musí osobně nebo telefonicky objednávat. Když ale někdo přijde a chce řešit něco hned, snaží se mu v centru vyhovět. „Pokud má někdo z našich pracovníků čas, okamžitě se mu začne věnovat. Nebo se snaží si ho udělat. Je třeba využít toho, že ten člověk má teď motivaci, která by ho mohla opustit. Pokud to skutečně z kapacitních důvodů nejde, odkazujeme je na jiná centra, nebereme se jako konkurence. Například v Olomouci funguje adiktologická ambulance sdružení Podané ruce, kde se závislým také věnují,“ popsala Jakubcová.

P-centrum

• Je to nezisková organizace, která poskytuje služby z oblastí prevence, péče o rodinu s dětmi, poradenství, léčby a doléčování závislostí.
• Poskytuje lidem ambulantní léčbu a poradenství. Poradenské služby jsou bezplatné a anonymní. • Nabízí klientům po léčbě drogové závislosti doléčovací program včetně zvýhodněného bydlení.
• Pracuje s ohroženými olomouckými rodinami v Rodinném centru U Mloka.