Nasadili vlastní život, aby vytáhli řidiče z hořícího auta
Červené ferrari dostalo při předjíždění smyk a vletělo do protisměru, kde narazilo do stráně. Začalo okamžitě hořet. Řidič se snažil z auta dostat, ale nedařilo se mu to. Každou chvíli hrozilo, že auto vybuchne, protože z palivové nádrže unikal benzín.
To není popis dramatických okamžiků ze závodů formule 1, ale situace, která se 8. června stala za normálního provozu na jihlavských silnicích.
„Mysleli jsme si, že je nehoda pod kontrolou, protože kolem popocházel člověk a telefonoval. Pak jsem si všiml bílé tenisky v hořícím ferrari, jak se ten chlap snažil rozbít čelní sklo,“ popisuje klíčový moment nehody pětačtyřicetiletý bývalý policista Čestmír Boudný z Jihlavy. Spolu s dvacetiletým Tomášem Heřmánkem z Chotěboře, s nímž nyní pracuje ve stejné firmě, hned věděl, že je zle. Řidiči uvnitř hořícího auta šlo o život.
„Běžel jsem k bočnímu okénku a chtěl ho vykopnout, ale nešlo to. Kolega přinesl z našeho auta kladivo, kterým jsem okno konečně rozbil. Dveře ale nešly otevřít, všechno kolem už bylo horké a plameny se rychle šířily,“ vybavuje si Heřmánek.
Báli se výbuchu
Boudný popadl kladivo a začal rozbíjet čelní sklo, aby mohli vyčerpaného řidiče z hořícího vraku vytáhnout.
„To se nám povedlo. Řidič byl v šoku, tekla mu krev po hlavě a říkal, že mu asi bouchlo kolo,“ vybavuje si Heřmánek. Drama na silnici z Velkého Beranova do Jihlavy tím neskončilo.
„Sporťák už byl celý v plamenech. Báli jsme se výbuchu, proto jsme podpírali řidiče a utíkali do bezpečí. Najednou se ozvala rána, ale naštěstí to byla jen pneumatika,“ neskrývá úlevu i s odstupem času mladík.
Boudný se pak ještě jednou vydal k autu, aby se přesvědčil, že už v něm nikdo není.
„Musím oběma zachráncům poděkovat, protože nebýt jich, tak bych se z toho auta asi sám nedostal, uznal řidič a majitel Ferrari 360 Modena, šestadvacetiletý Tomáš Musil z Jamného u Jihlavy.
„Vůbec nevím, jak se to celé seběhlo. Probral jsem se, až když jsem cítil obrovské teplo. Ohlédl jsem se za sebe a viděl, že je celý zadek auta v plamenech. Ten obraz mám před očima dodnes, a ještě jsem se ani jednu noc pořádně nevyspal,“ popisuje Musil dojmy z nehody. Sám by z auta nevylezl
Když Musila tahali zachránci z auta, začala mu hořet bota. Na místě mu pak poskytla první pomoc náhodně projíždějící zdravotní sestřička.
„Mám zlomenou kost v rameni, sešitou hlavu a nějaké pohmožděniny,“ shrnul svá zranění Musil, který ještě týden po nehodě netušil, kdo mu zachránil život. Boudný i Heřmánek totiž krátce potom, co mu pomohli, z místa nehody odjeli.
„Myslím, že by se sám z toho auta nedostal. Hasiči přijeli asi pět minut poté, co jsme ho vytáhli, a to už bylo auto v plamenech,“ říká Heřmánek.
Oba muži se při záchraně života sami popálili. „Odneslo to jen pár chlupů. Štěstí bylo, že měl ty bílé tenisky a my jsme si ho proto všimli,“ míní Boudný.
Podle záchranářů mají být oba muži na co pyšní. „Jejich čin by měl být příkladem pro všechny, kteří se ocitnou u takových situací. Při nich je každá minuta vzácná,“ zdůrazňuje mluvčí krajských hasičů Petra Musilová.
Příběh má i stinnou stránku. Zatímco jedni zachraňovali lidský život, jiní se chovali jako hyeny. „Když jsem bral z auta kladivo, tak jsem nechal otevřený kufr a někdo nám z něj ukradl část příslušenství k autu,“ tvrdí Boudný.
Těžko lze takovému chování uvěřit. Ale lidé jsou zlí. Jeden například v internetové diskuzi vyjádřil názor na řidiče z ferrari: „Dobře mu tak. Jen je škoda, že tam nezařval.“
Boudný a Heřmánek se necítí jako hrdinové. „Musím ale přiznat, že to byl velmi příjemný pocit, když jsme ho vytáhli živého,“ naznačil nesměle Heřmánek.
„Byl jsem dvacet let u policie, takže mě jen tak něco nepřekvapí. Ale asi jsme ho zachránili,“ zhodnotil Boudný.
Co si o příhodě myslíte vy? Zachovali byste se stejně jako oba zachránci? Pište na redakcejihlava@mf.cz
