Nebudeme pokusnými králíky, říkají o továrně lidé z Velké Dobré

Dominika Záveská
Obyvatelé Velké Dobré se bouří proti továrně na likvidaci odpadů. Podnikatel, který ji chce postavit, uklidňuje: „Obavy nejsou namístě.“

Karel Prokeš je přesvědčený, že přivezl do Česka unikátní zařízení, které přispěje k ochraně životního prostředí. Metoda vakuové pyrolýzy je podle něj budoucností ve zpracování odpadu.

Jeho nadšení však nesdílejí ve Velké Dobré na Kladensku, kde by linka měla ročně likvidovat až osmnáct set tun pneumatik. Bojí se nejen škodlivin v ovzduší, ale také hluku a nákladní dopravy. Strach mají i v sousedních obcích Braškov a Družec.

„V této oblasti vanou západní větry. Proto se případných škodlivin bojí spíše obce, co jsou po větru od nás,“ vysvětluje starosta Velké Dobré Zdeněk Nosek.

Není to spalovna, brání se Prokeš

V těsné blízkosti areálu autovrakoviště jsou navíc tři rodinné domy. „Syn bydlí se svou rodinou jen pár metrů od budovy, kde linka stojí,“ vypráví soukromý zemědělec Jiří Hašek.

Děsí se rizika havárií, zápachu a prašnosti. Projektu neřeknou místní jinak než spalovna. Tomu se však Prokeš důrazně brání.

„Při samotné likvidaci pneumatik nedochází ke spalování. Spaluje se pouze plyn, který při pyrolýze vzniká. A ten nejprve prochází čištěním,“ uklidňuje podnikatel. Spalováním plynu lze vyrábět teplo nebo elektřinu. Olej a saze, zbylé produkty pyrolýzy, by Prokeš prodával k dalšímu zpracování v chemickém průmyslu.

S myšlenkou přivézt technologii do Česka za ním přišel Jiří Herrmann, kterého okouzlila v devadesátých letech v USA. „Provozují tam jednotku na pneumatiky už od osmdesátých let. Pyrolýzu využívají také na zpracování plastů, zemědělského či nemocničního odpadu,“ zaníceně popisuje Herrmann.

Starosta: Linka odrazuje zájemce o parcely

Odpůrci namítají, že všechna měření potvrzující nezávadnost provozu jsou pouze modelová. Prokeš se však hájí, že vycházejí ze studií provedených právě ve Spojených státech. Dalším sporným bodem je označení linky jako laboratorní.

„Já tu technologii obdivuji, ale nechci, aby se pokusy dělaly za mým domem, navíc na hranici Křivoklátska,“ vysvětluje starosta Braškova Vladimír Dráb. Starosta Nosek zase namítá, že linka odrazuje zájemce o stavební parcely.

Podle zastánců se však jedná o takzvanou demonstrační linku. Chtějí ji předvádět zájemcům na jejich vlastním odpadu. Šlo by údajně o pár desítek nákladních automobilů za rok.

„Metoda je vhodná pro likvidaci komunálního odpadu. Rádi bychom technologii ukázali zástupcům obcí, které již projevily zájem. Jinak bychom likvidovali pouze odpad z našich autovraků,“ hájí se Prokeš, který už do zařízení vložil veškeré úspory.

Zda však svůj záměr uskuteční, není zatím jasné.

„Nyní se zpracovává posouzení vlivu záměru na životní prostředí,“ uvádí mluvčí ekologického sdružení Arnika Zora Kasiková. Vyčkává i starosta Nosek. „Čekáme také, jak dopadne přezkumné řízení stavebního povolení. Naše obec totiž původně nebyla jeho účastníkem,“ dodává starosta Nosek.