Nejdůležitější věc je nepřestat hledat

Organizátorka Colours of Ostrava Zlata Holušová je pozoruhodná žena. Na rozdíl od svých vrstevnic má stále chuť objevovat. V jejím případě jsou to nové kapely, které znějí neotřele. Klidně neváhá, sedne do letadla a letí k protinožcům, aby si je mohla poslechnout na vlastní uši a případně pak pozvat na ostravský festival.

Opravdu svěží přístup. Na rozdíl od konzervatismu, k němuž inklinuje většina z nás. Většina lidí začne v mládí poslouchat jeden žánr. Nebo dva. Baví ho hledat nové kapely, časem však svůj rozhled omezí natolik, že pak už novinky na hudebním trhu nesleduje vůbec.

A pokud po delší době něco zaslechne z pokoje svých potomků, označí to za kravál, anebo rovnou za nesmysl. Skutečnost, že podobným způsobem bojoval se svými rodiči i on sám či ona sama, už přikryl závoj zapomnění.

Ale to se netýká jen hudby. Obecně máme tendenci si svůj život, jak nám přibývají léta, zjednodušovat. A cokoliv narušuje náš klid, považujeme za špatné a odsouzeníhodné. Ovšem je nutné si uvědomit, že pokud bychom byli uvnitř skutečně klidní, nemohlo by nás jen tak něco rozhodit.

Tedy slova „já potřebuji klid“ jsou jen znamením toho, že jsme se onen blažený stav vyrovnanosti nikdy ani nepokusili hledat. A nyní chceme, aby k nám sám přišel. A on nejenže nepřichází, ale naopak místo něj nás čekají jen samé rozruchy. Jak naschvál. Vnitřní klid je o neustálém hledání po celý život. V první řadě abychom se naučili způsob, jak ho hledat. Zlata Holušová říká, že už ho umí rozpoznat a užít si jej. Šťastná to žena v davu nešťastných.

Ale pokud ho rovněž dosáhneme, zřejmě zase zmizí, když na nás začne dotírat tlak okolního světa.

Nicméně důležité je, abychom hledat nezapomněli. V tom tkví základní smysl života.