Nejen lidé, ale také hmyz má své ego
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Subjektivní zkušenost je část procesu vnímání a zpracovávání informací jedinečná pro každého jedince, kterou nelze duplikovat. Její existence se dosud výhradně připisovala obratlovcům, obecně živočichům z vyšších sfér stromu života.
Vědci z Macquarieovy Univerzity v Sydney však porovnali aktivity struktur v mozcích hmyzu a srovnali je s aktivitou středního mozku u obratlovců včetně lidí. Ke svému překvapení našli velmi podobné signály.
„U lidí i jiných obratlovců jasně víme, že vnímání subjektivní zkušenosti probíhá ve středním mozku,“ dodal Klein. Hmyzí mozek podle něj funguje obdobně, modeluje pohled jedince na okolní svět a dodává mu unikátní podtext. „Když máte hlad, nesměřujete jen za zdrojem potravy, ale máte k tomu pocitu přidruženu i řadu dalších pocitů,“ vysvětluje spoluautor studie Colin Klein, jehož dílo publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Selekce informací
„Například moucha dokáže vybírat z jednotlivých senzorických vstupů a věnovat každému z nich nerovnoměrný díl své pozornosti,“ vysvětlil další z autorů studie Andrew Barron s tím, že právě selektivní zpracovávání informací podle toho, co je v daný okamžik relevantnější, ukazuje na jasný egocentrismus.
Oba vědci věří, že odhalili jeden ze základních procesů, kterým živé organismy začaly nabývat vědomí. Z historického vývojového hlediska se tak prý mohlo začít dít už v kambriu, prvním období prvohor, kdy se na zemi začaly objevovat mnohobuněčné organismy.
