Časy ve stavebnictví nejsou tak zlaté, jak se zdají. Opravdu doháníme ztracené roky?
- Produkce stavebnictví roste, ale jen dohání ztráty z minulých let.
- Přidaná hodnota roste jen slabě, produktivita stagnuje.
- Rychlý růst může klamat, část hodnoty odtéká přes agentury.
Nejnovější – tedy říjnová – čísla ohledně vývoje produkce podle odvětví potvrdila pověst stavebnictví coby letošní růstové hvězdy. Zatímco meziroční nárůst aktivity v průmyslu v říjnu činil jen něco málo přes procento, a v průměru za celý letošek činil tento nárůst dokonce méně než procento, ve stavebnictví byl zaregistrován meziroční nárůst v říjnu přes osm procent, a celý letošek dokonce přes devět procent.
K těmto pozoruhodným růstům přitom přispěly téměř rovnoměrně oba základní pododdíly stavebnictví, tedy pozemní (budovy: v říjnu 9,7 procenta, za celý letošek téměř devět procent) i inženýrské (infrastruktura: 5,4 procenta, respektive rovných 10 procent). V rámci služeb se podobným dravým růstem (a to jen za říjen, ale už nikoliv za celý letošek) může chlubit jen oblast reklamy a průzkumu trhu.
Navrch huj a vespod…
Jiná čísla ale naznačují, že situace ve stavebnictví zdaleka tak růžová není. Co se týče produkce, spíš než o zlatých časech bychom prozatím měli mluvit jen o hektické snaze dohnat minulé ztracené roky: ve srovnání s úrovněmi, které jsme vídali v roce 2019, před příchodem covidové pandemie a následujících šoků, je dnes objem stavební produkce jen o nějakých sedm procent výš, což není nijak závratný výkon.
O optimismus nás ale připraví hlavně pohled na statistiky přidané hodnoty. Ty dávají stranou příspěvek vstupů (materiály, služby, energie a podobně), a tudíž lépe vyjadřují, co se skutečně děje v samotném odvětví. Přidaná hodnota ve stavebnictví se za první tři letošní čtvrtletí zvýšila o mrzké jedno procento, kdežto v průmyslu to bylo 2,3 procenta, a za celou ekonomiku dokonce 2,8 procenta. Ostatně i zaměstnanost ve stavebnictví se letos zvýšila jen zhruba o procento, takže produktivita v tomto oboru se nijak nezvýšila.
Důvodů pro výrazně slabší růst přidané hodnoty stavebnictví oproti růstu jeho produkce může být celá řada: vzhledem k nedostatku pracovní síly v tomto oboru (viz velmi rychlý růst mezd) nelze vyloučit například efekt většího spoléhání na „pronájem“ zaměstnanců od pracovních agentur, což by bylo zaznamenáno jako přesun části přidané hodnoty ze stavebnictví do odvětví těchto agentur. Výše uvedená čísla ale každopádně varují před jednoduchým používáním jediného druhu údajů.
