Pro manžele Stanislava a Jarmilu Rozehnalovy z Tovačova je zahrada velká pýcha. Pečlivě udržovaný pozemek se spoustou stromků, keřů i leknínovým jezírkem rádi ukazují kolemjdoucím a přihlásili se s ním i do soutěže Sedmičky O nejkrásnější zahradu. A zaujali i zahradní architektku Jitku Gajdoštinovou z Olomouce, která je vybrala z došlých fotografií za vítěze.
„Zahradu jsme vytvořili společně, po dostavbě domu před deseti lety. Kvůli obavě z povodní jsme postavili dům výš a kolem něj jsme budovali zahradu. Pracovali jsme metodou pokus - omyl,“ říká s úsměvem Stanislav Rozehnal. Jeho manželka Jarmila dodává, že zahradu vytvářejí podle citu.
Okrasa i užitek
U vstupu do zahrady zaujme jezírko s lekníny. Za ním se zvedá kopec kolem domu, kde rostou skalníky a jeho okraj lemují pivoňky. Vpravo od vstupu do zahrady mají majitelé zeleninové záhony a za domem ve stínu jabloní příjemné zákoutí k posezení i houpačku pro vnučku. „Je vidět, že se o zahradu majitelé vzorně starají,“ hodnotí architektka.
Zahradu odděluje opticky od cesty řada tújí. Místo nich radí architektka použít plot z různých smíšených dřevin. „Túje není vhodná do živých plotů. Když ji napadne choroba, odejde celý plot. Smíšený živý plot je odolnější,“ vysvětluje.
Radí dát do živého plotu také rybízy nebo klasické ovocné dřeviny. „Černý rybíz odpuzuje hmyz, je relativně levnější a kromě toho lze sbírat jeho listy na čaj. Navíc, když v zimě utrhnete větvičku černého rybízu, provoní celý pokoj,“ říká Gajdoštinová. Drátěný plot od zahrady sousedů doporučuje „zakrýt“ vysazením hrachorů nebo slunečnic.
Tipů na vylepšení má architektka při prohlídce zahrady Rozehnalových hned několik. Například u kmenů stromů, kde se hůř seká tráva, doporučuje udělat zrytý kruh a do něho zasadit česnek nebo cibuli. „Lépe se seká tráva a česnek a cibule odpuzují mšice,“ vysvětluje architektka. Také doporučuje mít na zahradě bylinky. „Léčivky, například šalvěj, odpuzují hmyz od lidí i od jiných rostlin. Navíc bylinky většinou zlepšují půdu a lze je použít při vaření,“ říká architektka.
Na zahradě také pobíhají psi, a tak kolem některých okrasných záhonů mají majitelé malé plůtky. „Lze to řešit také tak, že se na okraj vysadí něco trnitého a psi tam nechodí,“ navrhuje architektka.
Odměnou je obdiv
Zahrada je pro majitele velkým koníčkem a zabere jim hodně času. „Nejvíce mě potěší, když si lidé zahradu fotí. Projíždějí na kole, zastaví se, koukají, vytáhnou foťáky a pronášejí obdivné věty. To nás moc těší a je to důkaz, že to děláme dobře,“ dodává Jarmila Rozehnalová.
Podle architektky je v navrhování zahrad vždy kus psychologie. Každý člověk má jiný vkus i jiné potřeby. „Když navrhuje zahradu architekt, musí ji udělat tak, jak by to udělali majitelé, kdyby měli odborné znalosti,“ vysvětluje Gajdoštinová.
