Nejhorší výtržníci na záchytce? Často to jsou ženy. A přibývá jich | E15.cz

Nejhorší výtržníci na záchytce? Často to jsou ženy. A přibývá jich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Na severní Moravě sice klesá počet opilců, kteří stráví noc na záchytné stanici, zato mezi nimi přibývá žen a vysokoškoláků.

Záchytkám v kraji klienti ubývají. Ale na druhou stranu agresivita opilců v některých městech narůstá. A to takovým způsobem, že nový personál často chce po pár směnách odejít. Zejména mladé sanitářky jsou z chování klientů zcela šokované.

„I když jsou zvyklé, tak některé chtěly odejít. Obzvlášť poté, co jim klienti vyhrožují likvidací rodiny. A přidají podrobný popis, jak to udělají,“ říká pětapadesátiletá staniční sestra psychiatrie městské nemocnice na Fifejdách Radmila Vysloužilová.

Ji osobně děsí opilé ženy. Za prvé jich rok od roku u nich přibývá a za druhé jsou mnohdy vulgárnější a agresivnější než muži. „Často to jsou mladé ženy. Ráno po vystřízlivění si pak vzpomenou, že musí domů, protože mají doma malé dítě. Tak se jich ptáme, kdo ho hlídá. Rozum nám zůstává stát, hodně mne to mrzí,“ poznamenává Vysloužilová.

Ženy se k nim často dostávají po ošetření, když pod vlivem alkoholu někde upadnou. Třeba v baru. Mnohdy hledají kabelku či jiné věci, které původně měly s sebou. A vůbec netuší, kde jich pozbyly a jak se na záchytku dostaly.

Na noc zůstávají pouze ti, kteří mají více než jedno promile. A musí se udržet na nohou. „Jinak je posíláme na urgentní příjem. Ale i tak si ráno nic nepamatují,“ říká staniční sestra. Lehce opilé pod jedním promile pouze prohlédne lékař, zda je v pořádku. A pak musí ven na vzduch.

„Děláme rovněž měření alkoholu u podnapilých řidičů nebo u zlodějíčků, zda je policisté mohou zavřít do cely předběžného zadržení,“ podotýká sestra.

Hodně klientů záchytky se za svůj pobyt stydí. Ale najdou se i výjimky. „Byla u nás jedna paní, co bydlí jen pár vchodů ode mne. Prosila mne, ať to nikde neříkám. Slíbila jsem, že ne. Ale pak to sama vyzvonila všem,“ přidává Vysloužilová alespoň jednu úsměvnou historku.

Za noc platí každý třetí

Statistická čísla už ale mnoho příležitostí ke smíchu nedávají. „I když na jednu stranu je pozitivní, že se počet záchytů snižuje, tak na stranu druhou se navyšují počty žen. A rovněž narůstá počet osob s vysokoškolským vzděláním,“ vypočítává vrchní sestra. Na fifejdské záchytce mají rovněž i rekordmany, kteří se vracejí opakovaně. „A to muže s osmadvaceti a ženu se třinácti pobyty,“ upozorňuje Vysloužilová.

Cena za noc činí dva tisíce korun. Většina klientů má ovšem se zaplacením velké potíže, zaplatí zhruba třetina z nich. „Již několik let nabízíme klientům splátkový kalendář, podle něhož mají možnost každý měsíc docházet splácet přímo na záchytku. Některým klientům, kteří chtějí zaplatit, ale nemohou najednou, to vyhovuje,“ informuje ředitel nemocnice Tomáš Nykel.

Přesto jeho zařízení eviduje pohledávky v celkové výši téměř devíti a půl milionu korun. Nejstarší dluhy jsou přitom z ledna roku 2009. Jen za minulý rok 2011 vzrostla suma těchto pohledávek o více než tři miliony.

„Je to bohužel stálý trend, ročně nám dluh od pacientů záchytky narůstá o tři miliony korun, z nichž milion připadá na lidi bez domova, od nichž se jen stěží podaří peníze někdy získat,“ krčí rameny Nykel.

Vedení nemocnice nyní zvažuje, jak peníze od pacientů vymoci. „Doba je zlá, kvůli těmto dluhům je provoz protialkoholní záchytné stanice ztrátový. Dotace na její provoz se navíc také neustále snižují. V brzké době budou muset zástupci našeho zřizovatele, tedy města, jednat s vedením kraje,“ dodává Nykel.

Karviná zlevnila

V Karviné se ještě před rokem platilo sedm set. Zatímco jinde jdou ceny nahoru, karvinská záchytka zlevnila ještě o stovku. A tento poplatek se dá podobně jako v Ostravě rozložit na splátky.

Počet klientů doznal razantního nárůstu v loňském roce. S tím souvisí rovněž fakt, že dnes na karvinské záchytce už nepoznají, zda je před výplatou, nebo po ní. „Stává se i to, že do telefonu říkáme strážníkům ,Máme plno‘ a dalšího člověka nepřijmeme,“ říká staniční sestra Květuše Staroňová. Neubytovaného pak musejí odvézt jinam.

Se svým kolektivem podobně jako v Ostravě musí často čelit konfliktním situacím. Ale ani to je nerozhodí. I když se mezi jejich klienty objeví třeba i lupiči a vrazi. „Policisté nám s takovými lidmi pomáhají. Měli jsme tu i vrahy, které přivezli z místa činu, od krve. Jejich věci si vzali kriminalisté,“ vypráví Staroňová.

O nápaditosti karvinských sester svědčí fakt, že si zřídily vlastní sklad náhradního oblečení pro lidi, kteří si po vystřízlivění nemůžou obléct své špinavé svršky. „Máme tu kalhoty, trika, svetry, nějaké boty, a dokonce i jedny šatičky,“ usmívá se Staroňová. To vše si do práce nanosily sestry z domu, aby opilci mohli domů odcházet čistí. „Občas nám něco přinese někdo z policistů, sanitářů. Máme nejlepší sekáč v Karviné, říkáme s oblibou.“

Není výjimkou, že u nich skončí cizinci. „Měli jsme tu Slováka, Angličana i Araba. Domluvit se s opilým cizincem není vůbec jednoduché. Někdy nám ke všemu dělají naschvály. Třeba ten Slovák. Pořád tvrdil, že nerozumí. Došlo to tak daleko, že dorazila tlumočnice a překládala z češtiny do slovenštiny,“ popisuje Staroňová. Pro někoho je ráno na záchytce velkou ostudou, pro jiného běžná situace. „Jsou tací, kteří se sem stále vrací. Třeba hned večer,“ povídá Staroňová.

Poděkování se jim za péči nedostává. „Omluví se a poděkuje jeden člověk za několik let. Ani oblečení, které jim půjčíme, nám skoro nikdo nepřinese zpátky,“ říká Staroňová. Dluhy na poplatcích rostou rovněž na karvinské záchytce. Každým rokem o částku více či méně se blížící k devíti stovkám tisíc korun. Celkově to dělá již hodně přes tři a půl milionu korun. „Poplatky za rok 2009 budeme zřejmě vymáhat přes nasmlouvanou firmu,“ upozorňuje Lukáš Humpl, tiskový mluvčí krajských záchranářů. Pod ně spadá záchytka jak v Karviné, tak i v Opavě, kam se vozí opilí lidé také z Novojičínska, Bruntálska a Krnovska.

Opava se liší od zbytku

Slezská metropole ostravské a karvinské zkušenosti poněkud staví na hlavu. Na tamní záchytce se jako na jediné v kraji počet noclehářů zvyšuje. A to celkem razantně. I když i zde přibývá žen. „Jelikož máme jen dva pokoje, musíme jeden dvoulůžkový blokovat pro ženy, často ve středním věku,“ popisuje dopad v praxi dvaašedesátiletá staniční sestra Zdeňka Ulrychová.

Na její záchytce stále platí pravidlo, že po výplatách a sociálních dávkách mají plno. Před nimi zase hodně prázdno. Co se týče poplatků, v hotovosti vyberou více než v minulosti. „Lidé u sebe nosí větší částky peněz. A tak častěji i platí,“ poznamenává Ulrychová.

Rozdíl je podle ní také v agresivitě klientů. Ubylo jí. „Máme tady dobré zkušenosti s policisty, kteří umějí s opilými lidmi jednat, takže se nedostanou ani do ráže. I když jak odjedou, tak nám občas někdo rozbije bažanta o dveře nebo roztrhá oblečení. Ale na to jsme už tady zvyklí. Ale je taky pravdou, že rvaček ubylo,“ říká staniční sestra.

Zkušeností má opravdu na rozdávání. Pracuje na opavské záchytce už devatenáct let. Její kamarádky se jí často diví, jak to může stále dělat. „Říkají mi, hnusní opilci, fuj. A já jim odpovídám, že jsou to lidé, kteří mají nějaký problém a potřebují pomoct. Aspoň se o to musíme pokusit,“ vyznává se žena, kterou za ta léta agresivita klientů natolik vycvičila, že už ji jen tak něco nerozhází.

Mrzí ji ovšem stoupající počet klientů z Krnovska, a především Osoblažska, odkud sama pochází. „Lidé tam začali více pít, přibývá tam domácího násilí. Změnila se tam skladba obyvatelstva, starousedlíci už vymřeli, přistěhovali se tam sociálně slabší. Nikdo z nich nemá práci, a tak pijí,“ smutně pokyvuje hlavou.

Frýdek-Místek

Frýdecko-místecká záchytka sbírá klienty nejen z města a blízkého okolí, ale i z Třinecka, Jablunkovska a Novojičínska. Pět pokojů s osmi lůžky patří k nejmodernějším v kraji, nechybějí zde například bezbariérové přístupy. „Umístění budovy v areálu nemocnice je velkou výhodou, umožňuje v případě nutnosti rychlou spolupráci s lékaři zejména z interního nebo traumatologického oddělení,“ říká tisková mluvčí nemocnice Jolana Filipová.

Podobně jako v Opavě si zdejší personál pochvaluje spolupráci s městskou i státní policií. A zejména s psychiatrickou ambulancí, kam záchytkáři posílají některé klienty kvůli jejich závislosti. „Čím dál častěji se u nás ocitají lidé se závislostí nejen na alkoholu, ale zároveň i na drogách. V posledních letech se také zvyšuje podíl vysokoškolsky vzdělaných klientů,“ upozorňuje mluvčí.

Provoz frýdecké záchytky je docela rušný, prakticky není den, kdy tam nikoho neměli. Například minulý týden ze středy na čtvrtek měli plno. Osm záchytů, z toho byla jedna žena. „Dva klienty jsme museli nechat akutně převézt na psychiatrii,“ poznamenává Filipová.

S placením je to podobné jako v jiných okresech. Dvoutisícový poplatek uhradí jen zlomek klientů, jen za loňský rok tak dosáhl dluh 1,9 milionu korun. „Dluhy zatím vymáháme sami, pak právní cestou. Dlužníkům zároveň nabízíme možnost dohodnout se na postupném splácení dluhu,“ dodává mluvčí.

I zde mají své rekordmany. Nejvěrnější z nich byl u nich stoosmnáctkrát. Další v pořadí mají za sebou šedesát až osmdesát noclehů. Někteří se objeví na záchytce i dvakrát za den.

POČTY KLIENTŮ ZÁCHYTNÝCH PROTIALKOHOLNÍCH STANIC V KRAJI ZA POSLEDNÍ TŘI ROKY:

Ostrava

2009 - 2278
2010 - 2218
2011 - 2151

Karviná

2009 - 2222
2010 - 2259
2011 - 2156

Opava

2009 - 452
2010 - 555
2011 - 762

Frýdek-Místek

2009 - 1705
2010 - 1799
2011 - 1587

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video