Nejničivější bomba v historii lidstva: oč přesně usilovali Rusové a co měl být car-tank?

Umělecká rekonstrukce tanku.

Umělecká rekonstrukce tanku. Zdroj: obr.: Nevington War Museum

Jedna z mála dobových fotografií prototypu. Délka stroje byla 17,8 m, šířka 12 m a výška 9 m, hmotnost se vinou zesílení pancíře vyhoupla na 60 tun.
2
Fotogalerie

Rusko, země neomezených možností, země neuvěřitelných technologií a strojů. Jeden takový vám představujeme zde i na portálu Živě.cz. Car-bomba je nejničivější bomba v historii lidstva. Car-tank byl nejvyšší (brzy pochopíte, že s velikostí je to složitější) tank, který kdy lidé sestrojili. Myšlenka byla zajímavá, ale pohřbil ji hned první praktický test.

Car-tank, v angličtině The Tsar Tank, podle konstruktéra Lebeděnkův tank, typové označení Netopýr. Nikolaj Lebeděnko jej zkonstruoval v roce 1914, kdy Rusové zbrojili a hledali rozličné návrhy bojových vozidel, které by překonaly nepřátelské modely. Lebeděnko se inspiroval asijskými dřevěnými válečnými vozy, které díky velkým kolům snadno procházely terénem. Stejnou myšlenku chtěl realizovat v ocelovém a mnohem větším provedení.

Začal ale malým dřevěným modelem, který přinesl ukázat caru Mikuláši II. a jeho vojenskému vedení. Model byl funkční, poháněl jej pérový motor z gramofonu, díky velkým kolům snadno překonával vysoký koberec i překážky z knih. Jinými slovy – byla to mechanická hračka, jakých tehdy mnoho nebylo. Historické prameny popisují, jak mocný car i jeho vojevůdci pořád dokola natahovali motorek, posílali tank proti dalším a dalším překážkám a lezli za ním po kolenou. Hračka zafungovala, car byl nadšený, nechal si ji a uvolnil 210 000 rublů na vývoj.

Prototyp měl dva motory Maybach – pokud vás zaráží německý výrobce, tak vězte, že je Rusové získali ze sestřelené německé vzducholodě. Každý měl výkon 240 koní, poháněl automobilové kolo s pneumatikou, které se pomocí listové pružiny přitlačilo k dřevěnému obložení obřích koles o průměru téměř 9 metrů. Právě ta měla být hlavním trumfem pro zákopovou válku – tanku by umožnila přejet ostnatý drát, bariéry z klád i zákopy samotné.

Malé zadní kolo (i tak mělo průměr asi 1,5 metru) sloužilo k zatáčení. Tělo tanku bylo ověšené kanóny, o provoz a střelbu se měla starat deseti- až patnáctičlenná posádka.

V létě roku 1915 byl prototyp hotov a odvezen k testu do lesa severně od nádraží Orudevo u Dimitrova, asi 60 kilometrů za Moskvou. Dokud Netopýr jel po rovném zpevněném úseku, vyvinul na tehdejší dobu solidní rychlost 17 km/h. Skvěle si vedl i při kontaktu s menšími stromy, bez problémů je lámal a vyvracel z kořenů!

Nicméně při prvním kontaktu s blátem se projevila obří hmotnost (předpoklad 40 tun, skutečnost 60 tun), která z velké části spočívala na nejmenším kole. Car-tank zapadl a nebylo síly, které by jej vyprostila. Konstruktérský tým přispěchal s návrhy na zlepšení návrhu, nicméně komise identifikovala ještě jednu velkou zranitelnost – výplet kol, který by bylo snadné poškodit granátem. Výsledkem bylo ukončení projektu.

Dva roky armáda prototyp hlídala, po vypuknutí občanské války (r. 1917) už zcela osamocen rezivěl a místní jej postupně rozebírali. Po dlouhých osmi letech jej armáda přece jen vyprostila a sešrotovala.

Více článků na podobná témata čtěte na Živě.cz.