Nejstarší české paneláky stojí ve Zlíně. Už od 40. let

Když stavební oddělení Baťových závodů začalo v roce 1940 stavět první rodinné domky z panelů, nikdo netušil, jak tato novinka za pár desítek let změní podobu českých měst.
Desítky rodinným domků z panelů vznikly začátkem čtyřicátých let v Lesní čtvrti a ve Štefánikově ulici. „Dnes jsou většinou k nerozeznání od těch, které jsou postaveny z cihel. Panely a spáry mezi nimi zakryla omítka, některé mají sedlové střechy pokryté taškami,“ upozorňuje Radomíra Sedláková, která má v pražské Národní galerii na starosti moderní architekturu.

První velký panelák

Po válce vývoj panelových domů ve Zlíně pokračoval. Jeho výsledkem byl v roce 1953 první velký čtyřpatrový bytový dům z panelů v Československu. Dodnes stojí vedle pizzerie na Benešově nábřeží poblíž cigánovského mostu. Dostal název G 40. Písmeno G znamenalo Gottwaldov, číslo 40 počet bytů, které v něm byly.

Člověka vlastně ani nenapadne, že je to panelák. „Po nástupu komunistů byl zapovězen strohý funkcionalismus, který byl typický pro moderní zlínské stavby. Architekti se museli přizpůsobit zdobnému stylu socialistického realismu. Ten vládl tehdejšímu stavebnictví,“ zdůrazňuje Sedláková.
Spoje mezi panely zakryly ozdobné prvky, čtyři vstupy do domů lemují dvojice sloupů a krášlí domovní znamení. Římsy na střeše zdobí kalichy.

Luxus z padesátých let

Milan Pospíšil bydlel na sídlišti Jižní Svahy a teď žije ve starším paneláku G 40, takže může srovnávat. „Kupodivu ten starší je daleko komfortnější. Už víc než před půl stoletím tyto domy měly například topení zastavěné ve zdi nebo podlahové vytápění v koupelně. To není běžné ani u dnešních novostaveb. Nevýhodou je jen chybějící výtah a špatná izolace proti hluku, která je typická pro všechny paneláky. Prostě tu jde od sousedů všechno slyšet,“ hodnotí bydlení v jednom z prvních paneláků.

Další domy tohoto typu v padesátých letech vyrostly nejen na Benešově nábřeží, ale také třeba na Padělkách. A začala se z nich také stavět celá sídliště, první bylo Na Zelené lišce v Praze.
Ve Zlíně vzniklo první panelové sídliště, Bartošova čtvrť, na přelomu padesátých a šedesátých let. Následovaly Malenovice a později rychle přibývaly další menší panelové sídliště i samostatné paneláky po celém městě.

Přelomem byl rok 1968, kdy se začaly stavět Jižní Svahy. Nové domy tu rostou dodnes, i když už nejsou z panelů, a největší zlínské sídliště má kolem třiceti tisíc obyvatel.
I když mezi lidmi nemají Jižní Svahy nejlepší pověst, odborníci je oceňují. Tedy jeho první část postavenou do roku 1980. Architekti Jiří Gregorčík a Šebestián Zelina tu navazovali na pojetí Zlína jako zahradního města a respektovali také krajinu.

„Proto první část sídliště tvoří většinou nižší domy ve tvaru kostek, které mají dokonce stěny z cihlových pásků a odkazují tak k baťovské architektuře. Raritou je, že těmito pásky se budovy neobkládaly dodatečně, ale panely vyráběli dělníci už s nimi,“ podotýká zlínský architekt Ivan Bergmann. Podle něj je část sídliště kolem prvního segmentu tak zajímavá, že by si zasloužila ochranu památkářů. To se ale netýká novější části sídliště z osmdesátých let. Ta začíná u nynějšího supermarketu Billa, který vznikl přestavbou dřívější panelárny. Architekti tu už nedostali šanci. Cihlové pásky nahradila barva, na mnoha domech dnes škaredě oprýskaná. Architekt Bergmann přiznává, že je rád, že se na výstavbě takových sídlišť nemusel podílet. „Asi bych z toho měl celoživotní trauma,“ přiznává Bergmann.
Panel jako takový ale neodsuzuje. Dá se s ním prý stavět rychle, levně i kvalitně. „I ve Zlíně se najdou hezké příklady, například bytový dům vedle Družby od Arnošta Kubečky nebo domy v Bartošově čtvrti,“ podotýká Bergmann.

I Tančící dům je panelák

Podle historika architektury Rostislava Šváchy přišel problém v okamžiku, kdy o vzhledu sídlišť začaly rozhodovat panelárny a ne architekti. Jako dobrý příklad toho, co se dá z panelů postavit, ukazuje Tančící dům v Praze. „Je to svým způsobem panelák. Ale jedinečný, protože každý panel má jiný rozměr a tvar, což zase ukazuje na možnosti, jak lze s panelem nakládat. Ale i z těch stejných panelů se dají stavět slušnější paneláky, než se stavěly,“ vysvětlil dříve Švácha.
Právě on bydlí na panelákovém sídlišti v Praze-Modřanech a je tam spokojený.