Podle původního datování měl takzvaný Little Foot žít před třemi až čtyřmi miliony let, následně bylo jeho stáří díky datovací metodě uran-olovo posunuto na 2,2 milionu let. Nejnovější výsledky dosažené pomocí izochronního datování pohřebního místa však stáří nálezu upřesnily na zhruba 3,67 milionu let.
To z něj rázem učinilo nejstarší dochovanou kostru hominida na světě. Za nejstarší přitom byla dosud považována neúplná, v Etiopii nalezená kostra samice australopitéka známá jako Lucy s datací kolem 3,2 milionu let.
Izochronní datování počítá stáří vzorku podle toho, kdy byl naposledy vystaven kosmickému záření, jinak řečeno kdy naposledy ležel na zemském povrchu. Vznikají přitom izotopy hliníku a berylia. Mezinárodní tým archeologů pod vedením Rona Clarkea z johannesburské University of the Witwatersrand tudíž počítal s okamžikem, kdy byly sedimenty obklopující kostru Little Foota naplaveny do jeskyně, kde byla následně v polovině devadesátých let minulého století objevena.
O překvapujícím zjištění Clarke a jeho společníci informovali v prestižním časopise Nature. „Až nyní konečně chápeme, jak velmi kvalitní fosilie lze v Jihoafrické republice nalézt,“ napsali. Clarke tak odkázal na ostrý souboj ve výkladech počtu druhů rodu Australopithecus a jejich vzájemné propojení do možné linie. Té, která vedla ke vzniku živočicha rodu Homo.
