„Největším černým stavebníkem je město. Do mě se dobře trefuje,“ tvrdí Miloš Holeček

Dům Miloše Holečka možná srovnají se zemí buldozery. Úřednici tvrdí, že staví nelegálně. Sedmičce poskytl exkluzivní rozhovor.

Pro mnohé je vila šerednou stavbou. Pro Miloše Holečka je to dítě, které si sám piplá a buduje navzdory všem. „Celý život sním o tom, že si postavím domek. Věnuji se jen jeho stavbě,“ říká Miloš Holeček, který redaktory Sedmičky provedl po svém domě, který mohou srovnat se zemí buldozery.

Dům vypadá honosně, ale ve skutečnosti tak velký není…

Samotný dům má rozhlohu přibližně 150 metrů. Je pravda, že standardní 3+1 to není. Místnosti jsou velké, obvývák je přes dvě patra. Máme tady s manželkou dvě ložnice, koupelnu. Dole je sušárna, prádelna a zahradní ateliér. Zahrádkaření je totiž moje radost.

Proč je tady tak velká prosklená stěna?

Dům je zcela pasivní a nepotřebuje energii na vytápění. Proto je tady tak velké prosklení na jih a jihozápad. Jsou tady kvalitní izolace, trojité sklo v oknech plněné plynem. Je to takový první dům v Pardubicích.

Jak se vám žije s tím, že vám stavební úřad může nařídit jeho demolici?

Těžce. Víc k tomu nemůžu říct. Opravdu těžce.

Proč jste začal váš dům stavět bez potřebných povolení?

Tento pozemek jsme směnili společně s dalšími dvěma partnery s městem za jiný. Pozemek nebyl ničím zatížený a bývalý náměstek Schneider slíbil, že bude v novém územním plánu brán jako stavební parcela. Jenže na velké části mého pozemku nakonec naplánovali izolační zeleň, komunikaci a protipovodňový val. To bylo v roce 2000.

Podle územního plánu ale v této části dům být nemůže, proč jste tedy začal stavět?

V roce 2005 město budovalo protipovodňovou ochranu města přímo na břehu Labe. Protože tam vlastním další pozemky, oslovilo mě Povodí Labe, abych je prodal. Udělal jsem to, ale s tím, že chci dotáhnout do konce dohody kolem tohoto pozemku. Vysvětlili mi, že to nejde sladit dohromady. Hrozilo totiž, že jim propadne 250 milionů korun z Evropské unie na stavbu valu, tak jsem s prodejem souhlasil. Náměstek primátora Koláček mi ale před svědky slíbil, že můj pozemek bude v šestých změnách územního plánu označen jako stavební.

Takže jste začal stavět na základě tohoto slibu?

Čekal jsem deset let až do roku 2008. Pak jsem se dostal k materiálu připraveném pro schválení nových změn územního plánu, kde byl tento pozemek navrhnutý jako stavební. Zahájil jsem proto vědomě stavbu a počítal, že zaplatím případnou pokutu. Stavební zákon mi tento postup umožňoval.

Jenže zastupitelé minulý týden schválili územní plán a na vašem pozemku zůstala rekreační zeleň. Co to pro vás znamená?

Nevím, co s tímto domem bude. Jejich představa asi je, že barák srovnám se zemí. Při jednání na městě mi architektka Nacu řekla, že tam rekreační zeleň namalovala proto, aby mě potrestala.

Jste notorický černý stavebník?

Myslím, že ne. V Pardubicích jsem stavěl mnohokrát a jediný konflikt jsem měl při rekonstrukci domu v Jindřišské. Dům byl ve velmi špatném stavu a hrozilo mu zřícení. Památkáři ale stále s plánovanou opravou nesouhlasili. Začal jsem proto stavět, a dostal jsem dodatečné stavební povolení.

Černých stavebníků je v Pardubicích víc, proč se nejvíce mluví právě o vás?

Protože se do mě dobře strefuje. Největším černým stavebníkem je přitom samotné město! Černou stavbou je například park na soutoku. Magnum je v rozporu s územním plánem. To je podle mě větší zločin, než že jsem stavěl v zeleni.

Vlastníte pozemky v sousedství Pasáže a někteří politici se obávají, že budete blokovat její rekonstrukci. Budete?

Určitě nebudu. To si pouze starostka obvodu Tomanová nějak vydedukovala, ale já to nikdy neřekl.

Stejné to bude i v případě vašich pozemků pod budoucím obchvatem města?

Tam je to něco jiného. Nebráním se prodat pozemky pod obchvatem i suchým poldrem, ale až město splní, co slíbilo.