Nejvíc násilníků? V Ústí

Žába vyskočí, když ji hodíte do horké vody. Ale uvaří se, když ji ohříváte ve studené. Postupně si zvyká, a to ji zabije.
Domácí násilí je podobné. Oběť, většinou žena, opakované útoky omlouvá. Nedovede ale odhadnout okamžik, kdy už z hrnce nevyskočí.
Ústecký kraj byl v loňském roce, co se týče počtu obětí domácího násilí, na prvním místě. „Statistiky uvádějí, že jsme v roce 2010 vykázali 133 násilníky, což je o pětadvacet případů více než v Moravskoslezském kraji,“ porovnává policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.
K ústeckému soudu musí například muž, který opakovaně nadával vlastní matce, několikrát ji fyzicky napadl a vyhrožoval jí smrtí. Do vězení může jít až na dvanáct let.
„Ty krávo, ty svině, máš povinnost mě živit a nakrmit mě,“ křičel na matku. „Svině malá, chcípni,“ nevynechal ani mladší sestru. Když matka seděla na židli vedle kuchyňské linky, prudce do ní strčil, až upadla na sporák. Pak vzal nůž s devětapůlcentimetrovou čepelí, uchopil ženu za vlasy, strhl jí hlavu na kolena a nožem se blížil k jejímu krku a zádům.
Chybělo deset centimetrů. „Nech toho,“ vykřikla sestra. Mrštil po ní nůž, který ji minul o půl metru, a odešel z místnosti. Tentokrát už matka zavolala policii.
„Takový případ není výjimečný,“ potvrzuje Václav Kabátník, vedoucí druhého oddělení obecné kriminality ústeckého Územního odboru Policie České republiky.