Miroslav Gregor sehraje 25. prosince krále Melichara v živém betlémě u katedrály Svatého Ducha na Velkém náměstí.
Postavy králů z betléma v lednu ještě připomenou písmena C + M + B, která křídou na dveře načmárají třeba tři rozverní kluci. Původně je to zkratka prastaré formule Christus Mansionem Benedicat (Ať Kristus tento dům požehná).
Symbolika předků se prolíná se současností. Pětatřicetiletý Miroslav Gregor, který si vybral postavu Melichara, jehož jméno se v ochranné formuli překrývá se slovem domov, je již delší čas bez domova.
Vloni zažil smutné Vánoce
„Minulé Vánoce mi manželka řekla, že si našla někoho jiného. Vzal jsem si ji před čtyřmi lety i s dvěma dětmi. Bydleli jsme v jejím bytě v Novém Bydžově. Nezvládl jsem to. Chtěl jsem si vzít život a nakonec jsem skončil na psychiatrii,“ vzpomíná Gregor.
Do Čech přišel před deseti lety ze Slovenska. Ve vzpomínkách ho stále provázely nepříjemné zážitky z dětství, které mu bránily získat sebejistotu v samostatném životě.
„Otec byl alkoholik. Když zemřel, strávil jsem nějaký čas po ústavech. Pak si mě vzala babička. Dnes nemám ani potřebu navštívit vlastní matku,“ svěřuje se Gregor, který v Čechách po rozchodu neměl žádné zázemí a ocitl se na ulici.
Po pokusu o sebevraždu přišel i o zaměstnání. Těžko říci, jak by se jeho život odvíjel, kdyby nezažil tolik nepravosti v dětství. Ve svízelné situaci si nedokázal sám poradit.
„Šel jsem do kostela v Novém Bydžově a požádal o pomoc faráře Martina. Ten mi zprostředkoval ubytování v Hradci Králové v Domě Matky Terezy,“ s úlevou vzpomíná.
Když se tam zabydlel, začal si hledat práci. Po půl roce se mu podařilo nalézt zaměstnání ve firmě, která hlídá obchodní domy.
„Pomáhala mně sociální pracovnice Magda Balážová. Bohužel v prvním zaměstnání se ke mně nezachovali moc hezky. Krátce poté, co jsem nastoupil, mi jeden z kolegů řekl, že mě šéf už nechce. Dodnes mi nezaplatili,“ stěžuje si Gregor.
V hledání práce ovšem nepřestal. Sebedůvěru mu pomohla vrátit i účast na turnaji evropských azylových domů v Itálii, kde byl oceněn jako vynikající brankář. Nakonec získal zaměstnání jako pečovatel.
„Budu se starat o seniory. Rád pracuji s lidmi, i když jsem původně vyučený zahradník,“ s úsměvem říká Gregor.
O svátcích by nikdo neměl být sám
Zatímco vloni o Vánocích se propadl do nejistoty, ty letošní stráví při společné večeři v Domě Matky Terezy. O Božím hodu vánočním se pak převlékne do kostýmu krále Melichara, aby se před královéhradeckou katedrálou na Velkém náměstí připojil k dalším figurám živého Betlému.
„Už mám za sebou zkoušky, kde jsme nacvičovali, jak bude Betlém vypadat. Mnohem víc se ale těším, až nastoupím do nové práce. Našel jsem si i novou přítelkyni. Bydlí také v azylovém domě, pro matky s dětmi. Má dcerku Moniku. Jsme spolu šťastní. Tak teď už nám jen zbývá nalézt si vlastní bydlení,“ přeje si Gregor.
