Nemocné klouby vyléčí miliardy zázračných destiček

Krevní centrum ve Frýdku-Místku začalo při léčbě artrózy kloubů používat novou metodu.

Dva roky Milan Jungbauer ze Staré Vsi nad Ondřejnicí prožíval muka. Kvůli bolestem kyčelního kloubu se nemohl postavit na nohy. „Těžko se pohybuji. Musím spát na opačné straně, jinak neusnu,“ stěžuje si devětašedesátiletý muž.
Pak se dočetl o novém způsobu léčby pomocí krevních destiček v Krevním centru ve Frýdku-Místku. „Nikdo mi neslibuje, že budu stoprocentně fit. Přesto si říkám, že je to lepší, než čekat tři roky na umělý kloub a jít na operaci,“ přemítá Jungbauer.
Namísto bolestivých operací, po nichž následuje zdlouhavá léčba a rehabilitace, je tady bezbolestný
zákrok, z něhož pacient odchází po necelé hodině, navíc po vlastních. „Vycházíme ze známé skutečnosti, že krevní destičky uvolňují látky, které brání, aby se přenášel zánět, a tedy i šířila bolest.
Také se z nich uvolňují látky, které podporují novotvorbu a růst chrupavky,“ vysvětluje ředitel Krevního centra Boris Bubeník podstatu metody implantologie.
Pacientovi v centru odeberou krev, která se ve speciálním přístroji rozdělí na plazmu a krevní destičky.
Plazma se vrací do krevního oběhu, miliardy destiček ortoped injekcí vpraví do postiženého místa. „Anestezie není třeba, je to bezbolestné,“ říká lékař Aleš Sládek.
Během týdne bolesti ustupují a začíná se znovu tvořit chrupavka. Po třech měsících je třeba zákrok opakovat. Za dalšího čtvrt roku ortoped zhodnotí postup léčby prostřednictvím magnetické rezonance nebo artroskopie. „Podmínkou je, aby pacient měl alespoň zčásti zachovanou chrupavku a ta se mohla dále tvořit a růst,“ vysvětluje Bubeník.
Novou metodu začali v centru uplatňovat počátkem letošního roku. Před nimi se touto cestou vydali
ve Znojmě. Tam ovšem vsadili na větší počet injekcí s nižší koncentrací krevních destiček. „Ve Spojených státech a několika evropských zemích je tento způsob léčby rozšířený ještě více,“ tvrdí ředitel. V Krevním centru se implantologickému zákroku už podrobilo okolo dvaceti pacientů. Mnoho dalších se o ni zajímá.
„Jsem velmi spokojená,“ hodnotí dosavadní výsledky léčby šestašedesátiletá Maria Tkáčová z Frýdku-Místku. V dubnu si nechala vlastní tkáňové buňky vpravit do obou kolen a ramene, kterými kvůli
bolesti téměř nemohla pohnout.
„Bolest znatelně ustoupila. Cítím úlevu dokonce i v levém koleni, jehož chrupavka se téměř rozpadla,“ pochvaluje si Tkáčová. Žena byla v pořadníku na výměnu kloubů. Operace se však bála, znepokojoval ji nejistý výsledek. Každých šest týdnů jezdila do Ostravy na drahé injekce. „Doporučuji lidem s obdobnými problémy, aby vyhledali tento způsob léčby, dokud je čas,“ dodává pacientka.
Implantologický zákrok je dosti drahý. „Ve Spojených státech přijde na dva tisíce dolarů, my ho provádíme za pět tisíc korun,“ vysvětluje ředitel centra. Pacient si léčbu musí zaplatit sám. Zdravotní pojišťovny mu nedají ani korunu. „Snad se to změní. Jedná se o tom, že by se tyto zákroky platily ze zdravotního pojištění,“ říká Bubeník, jenž navzdory nadějným výsledkům stále čelí oponentům, kteří zpochybňují zejména dorůstání chrupavky.
„Tato schopnost byla mnohokrát prokázána. Jasné důkazy zatím naposledy zazněly na letošním bioimplantologickém kongresu,“ trvá na svém ředitel Krevního centra. Bubeník věří, že v budoucnu se tyto postupy uplatní při léčbě mozkových nádorů nebo paradentózy.