Mít za podnájemníky okřídlené myšky? Pro někoho zlý sen. Pro rodinu Kroupovu z Vlkoše u Přerova realita.
Samičky chráněného netopýra brvitého si půdu jejich stavení vybraly jako svou porodnici. Jednou sem přiletěly přivést na svět svá mláďata, a pak se sem vracely rodit každý rok. Tak nenápadně vznikla ve vlkošském statku za místní kapličkou letní kolonie netopýrů.
„Už jsme si zvykli, i když ze začátku to pro nás byl šok. Najednou nám po půdě létaly stovky netopýrů. Hlavně manželka byla zděšená při představě, že by tam měla jít věšet prádlo a netopýr by se jí chytl do vlasů,“ vzpomíná Vladimír Kroupa.
Postupem času ale nájemníky s mystickou pověstí přijali za své. Vlastně ani neměli na vybranou. Jejich dům zapsali odborníci do národního seznamu soustavy Natura 2000, která ochraňuje evropská stanoviště nejohroženějších rostlin a živočichů. A dostali se tak pod drobnohled ochránců přírody.
„Netopýři žijí ve vlkošském statku už dvanáctým rokem a my jsme rádi, že je majitelé nevyhnali. Je to v Olomouckém kraji rarita. Samičky tam přiletí vždycky začátkem léta, v průběhu června či července porodí a do srpna pobývají s mláďaty u Kroupů,“ uvedl Jiří Šafář, pracovník olomoucké Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Začátkem září pak zamíří netopýří matky z Vlkoše do štol, jeskyní, stromových dutin a skalních útvarů, kde se spáří se samci. Jediné, co po nich Kroupům na půdě zůstane, jsou kila výkalů v papírové krabici. „Slyšela jsem, že jsou dobré jako hnojivo, ale ještě jsem to nezkusila,“ říká manželka Ludmila Kroupová.
V říjnu si „jejich“ netopýři najdou svá zimoviště a v listopadu se uloží k zimnímu spánku, ze kterého je probudí až jarní sluníčko. „No a příští léto zase přiletí k nám porodit novou generaci,“ říká smířeně Vladimír Kroupa.
Pod střechou zámku
Další netopýři, kteří se na Přerovsku dostali na seznam evropsky významných lokalit, žijí už nejméně tři desetiletí pod střechou barokního zámečku na Veselíčku, kde je diagnostický ústav pro chlapce. Tady ovšem nežijí netopýři brvití, ale velcí.
„Podle posledního sčítání jich tu máme dvě stě třicet. Necháváme jim stále otevřený vikýř, aby se sem mohli dostat,“ říká ředitelka ústavu Věra Grygarová. Nad hlavou je slyšet šelest křídel. Okřídleným savcům se zjevně nelíbí ranní probuzení lidských návštěvníků a dávají to znát.
Zámek je kvůli netopýrům sledován ochránci přírody. „Protože je tady početná kolonie netopýra velkého, je toto místo zvláště chráněné,“ podotkl Josef Chytil z přerovské Ornitologické stanice.
