Dvanáct let svými nápady nutil Lukáš Otevřel lidi ke spotřebě, až ho to přestalo bavit. Má jich ale stále dost a na ty nejlepší přichází na palubě své lodi PORT X. Možná už jste ji někde na Vltavě viděli. A možná se tam s ním jednou potkáte.
Prodělal zajímavý přerod. Z extravagantního mladíka z reklamky, který si v pětadvaceti pořídil Porsche Cayenne, za jehož palubní deskou skoro nebyl vidět, se Lukáš Otevřel proměnil v uvědomělého chlapíka s touhou měnit svět k lepšímu. Ve svém volném i pracovním čase teď nejčastěji obléká obyčejné námořnické tričko a – je nepřehlédnutelný.
Poprvé jsem ho potkala před pár lety coby akčního kreativce a šéfa reklamní agentury sídlící v paláci řádu maltézských rytířů na Malé Straně. Byla s ním velká legrace, žádný nápad pro něj nebyl dost ulítlý na to, aby se nedal zrealizovat. Alespoň takový dojem vzbuzoval. Pracoval tehdy pro české značky – Korynu, Ton nebo Tescomu. Nevím, co si o něm tenkrát mysleli jeho klienti, ale z míry dokázal vyvést i své nejbližší. Vzpomínám si například, že jeho žena Hanka od něj jako svatební dar dostala tyč na pole dance, který měla ve svůj den D přede všemi svatebčany předvést… Uběhlo několik let, co jsme se neviděli, a teď popíjíme kafe a gin na jeho hausbótu kousek od Libeňského mostu. Je ráno, nad řekou se zvedla mlha, pouštíme si desky a jinak je tu klid, který k Lukášovi vlastně vůbec nesedí. Vypráví, jak se postupně stal „námořníkem“ na plný úvazek.
Plovoucí kancelář
„Prostě jsem dvanáct let nutil lidi ke spotřebě, až mě to přestalo bavit,“ tvrdí dnes a hluboce se zamýšlí nad tím, jak majetek člověka neposouvá dál. Po letech, kdy se mu v byznysu dařilo, dospěl k rozhodnutí skončit. „Nechtěl jsem se už starat o dennodenní provoz firmy a řízení lidí, a když se náš nejdůležitější klient dostal do potíží, rozhodl jsem se agenturu dát k ledu.“ A prodal také půjčovnu naleštěných veteránů, kterou kdysi provozoval. Dneska funguje jako marketingový konzultant a idea maker na volné noze.
To ale není jeho hlavní činnost. S manželkou se totiž pustil do vývoje a stavění obytných superlodí na zakázku. V prvním moderním hausbótu prošpikovaném všemi myslitelnými technologickými vymoženostmi, který manželé Otevřelovi původně zamýšleli jako showroom a galerii, se dnes pořádají tiskovky firem a značek, jako je Škoda, Metaxa nebo Jack Daniels (ne, nemíchat, netřepat, byly tu zatím každá zvlášť). Jako na chatu sem jezdí odpočívat nejmenovaný designér formulí 1, přátelé Elona Muska, na privátních akcích na téhle palubě můžete narazit na geeky nebo třeba českou šéfovou Googlu. Božské vodácké fotky si tu prý byl udělat také Karel Gott. To, jak magneticky na lidi působí tato loď navržená Jerrym Kozou, architektem, který stojí třeba za rekonstrukcí Žižkovského televizního vysílače, je bezesporu unikát.
Nikoli ovšem nedostupný, protože firma PORT X, jejímiž majiteli jsou Otevřelovi, ji nabízí ke krátkodobým pronájmům. Je to úplně jednoduché – za pět tisíc pět set na noc si jako fyzická osoba na dědu Lebedu může zahrát prakticky každý. Jediný háček je v tom, že se musíte trefit do volného termínu, protože loď bývá obsazená 80 procent času. Což je poměrně hezký výsledek, uvážíme-li, že konkurence pražských pronájmů přes platformu Airbnb se rok od roku zvyšuje. Podle Lukáše si tak rodina měsíčně vylepší rozpočet průměrně o 100 tisíc korun, a přitom ještě mají kam jezdit na víkendy. I když tenhle způsob chataření pro rodinu se dvěma malými dětmi zatím není zcela odpočinkově strávený čas. „Dcera už je v pohodě, ale náš dvouletý Albert přece jen ještě není úplně zdatný plavčík,“ připouští.
Otevřelovi ostatně palubu používají hlavně jako místo pro setkávání s lidmi. Formální způsoby tu totiž velmi rychle berou zasvé. „Když hostovi poradím hospodu za rohem, kam chodil na pivo Bohumil Hrabal a kde si teď můžete dát famózní krůtí řízek za 69 korun, roztaje každý,“ prozrazuje Lukáš svůj hlavní icebreaker. Ne, vážně, i bez tipů na famózní speciality má tahle stavba na vodě tak silné kouzlo, že odzbrojí každého. Koneckonců na tom Otevřelovi také původně stavěli svůj byznys plán.
Loď, která měla kotvit na Výtoni na Náplavce, chtěli původně pronajmout jako showroom výrobci luxusního koupelnového vybavení. Z toho ale sešlo. „Přišli jsme s tím nápadem v nejblbější době, v roce 2007. Vyjednávali jsme pak s dalším zájemcem a před podpisem smlouvy, když už loď byla vyrobená, jsme zjistili, že nám radnice jen tak bez důvodu vypověděla nájemní smlouvu na kotviště. To se ukázalo jako neřešitelný problém. Firemní showroom prostě nemůžete provozovat v kdejaké marině,“ popisuje Lukáš Otevřel s tím, jak došel k nápadu pronajmout si neutěšený prostor na smíchovské straně železničního mostu a rozjet na něm letní kino, které pak v rámci oživení místa tři sezony provozoval. Ani to ovšem nepomohlo a z plánu na dlouhodobý pronájem tak nakonec sešlo.
Nezbývalo než přijít s plánem B. Lukáš Otevřel původně počítal s investicí čtyř milionů, jenže postupně se začaly nabalovat náklady za další a další vychytávky. Nehledě na to, že velkorysá obytná plocha 155 metrů čtverečních značně překonává velikost průměrného pražského bytu. A protože Lukáš Otevřel do hausbótu pomocí svého tchána nakonec investoval kolem 8 milionů, nelákala ho představa nechat ho jen tak bez smysluplné náplně houpat se na Vltavě. V tu dobu k němu ale začali chodit kamarádi, kteří se ho snažili přesvědčit, že by to bylo fantastické místo na bydlení. „Chápeš, můžeš si z toho udělat skvělé Airbnb, říkali mi. Jenže mě ta anglická zkratka zněla v té době jako zkratka rhythm and blues a fakt jsem je nechápal.“ Nakonec to přece jen pochopil, načež ho už po pár měsících Guardian zařadil do svého přehledu mezi deset nejlepších botelů v Evropě.
Malé změny
Na rozdíl od některých svých kamarádů Lukáš nikdy netrpěl romantickými představami o lodích, ale jeho touha po galerii, která by dokázala přilákat návštěvníky, ho k lodi nakonec stejně dovedla. Vycházel z myšlenky, že ji lze mít, kde bude chtít, a když ho to omrzí, zase ji přesune. Vzhledem k její velikosti se s ní sice nedostane na Slapy, ale až do Hamburku prý bez problému. Vystřídal už spoustu míst, avšak vzhledem k tomu, že ji většinu času krátkodobě pronajímá nebo půjčuje na akce, v posledních měsících nejčastěji kotví v marině v Holešovicích a v libeňském Docku. „Lidi, kteří sem jezdí, chtějí být v Praze, ale chtějí mít klid a soukromí. A tahle místa nám pro to přišla nejlepší.“
Pravda, v zátoce v Libni, kde jsme se s Lukášem sešli k rozhovoru, můžete celý den strávit mlčenlivou konverzací s kapry. Na lodi je ale také malá kancelář, kde Lukáš vymýšlí nové nápady. Některé se týkají dalšího rozvoje technologií pro nezávislé a ekologicky udržitelné bydlení. Další jsou ryze provozní, jako je teď aktuálně například účast v tendru na pronájem většího kotviště na Smíchově, kde by rád začal fungovat jako provozovatel pro další majitele lodí. A pak má Lukáš na stole i jiné plány, které zahrnuje do konceptu „bydlení budoucnosti“.
Myslí tím hlavně projekt Planet Saver, na kterém už přes rok pracuje. „Je to aplikace, která vám každý týden implementuje změnu do vašeho života. Třeba vás učí, jak šetřit vodu.“ To je u chlapíka, který se před lety snažil prodat co nejvíce židlí, celkem slušný posun, říkám si. Co se to s ním stalo? „Může za to vlastně můj mladší brácha, který měl bohužel vážné zdravotní potíže, do kterých se časem sám dostal,“ říká Lukáš s tím, že tehdy mu to došlo, že nic se nezmění najednou. „Velké změny v životě nezačínají jinak než od jednotlivce. A nejlepší je postupovat od malých změn, ty na sebe nabalí větší,“ přemítá zrovna, a najednou někdo klepe na dveře. Je to chlapík, od kterého Lukáš kupuje Renault 5. Úplně malé auto z roku 1986.
