Nejzábavnější, nejkrásnější a nejpůsobivější město na světě. Takový je New York podle místních novinářů z časopisu Time Out, kteří porovnávali Velké jablko s ostatními velkoměsty světa. Metro tu jezdí 24 hodin sedm dní v týdnu, bary zavírají až ve čtyři ráno a uprostřed města dýchá famózní Centrální park. Pokud si chcete New York dokonale užít, nesmíte počítat každý dolar, protože pořádná zábava v New Yorku přece jen něco stojí. Zvláště když na vás na letišti JFK čeká naleštěná limuzína a mezi vrcholy návštěvy patří přelet nad městem mrakodrapů v soukromém vrtulníku.¨
Výhled kolem dokola
Ale začněme hezky popořádku. I když se na letiště dostanete metrem, jízda limuzínou je úplně jiný zážitek. Alespoň na chvíli totiž okusíte, jaký byl život mafiánů či rockových hvězd, kteří se v dlouhých autech se zabudovaným barem a šantánovým osvětlením projížděli po městě (cesta z letiště do centra stojí tři a půl tisíce korun).
První povinnou zastávkou se stává slavné náměstí Times Square, nedaleko něhož stojí vyhlášená rodinná restaurace Carmine’s. Bez rezervace si tu ovšem nesednete, neboť italská hospůdka právě patří mezi oblíbené podniky a uvnitř vládne pěkný šrumec. Stoly v obrovské místnosti jsou poskládané těsně vedle sebe, jen tak tak, že se mezi nimi protáhnou číšníci. Na žádnou etiketu se tu nehraje, místo odkládání kabátů do šatny je hodíte přes opěradlo židle, v místnosti je hluk a co chvíli se od nějakého stolu ozve bouřlivé „happy birthday“. A když vám číšník otvírá lahev prosecca, špunt klidně vystřelí k jinému stolu a trefí dalšího hosta, ale nikdo to neřeší. Pokud si objednáte lahev vína, rozlijí vám ji bez ochutnání do sklenic připomínajících nádoby od hořčice. Je to prostě jako při rodinné slavnosti u italské babičky nedaleko Neapole a stejně výborně tu také vaří. Jídlo se servíruje doprostřed stolu a hlavně pasta či plody moře chutnají dokonale.
V případě, že máte raději trochu mondénnější atmosféru, pak zamiřte do hotelu Marriott Marquis na Broadway mezi 45. a 46. ulicí. Ve 47. patře je restaurace, jež se neustále otáčí. Během večeře si tak můžete prohlédnout všechny zářící mrakodrapy nočního města pěkně z výšky. A přitom se ani nemusíte zvednout ze židle.
Z oblaků do Harlemu
Přestože většina návštěvníku New Yorku nevynechá výlet lodí k ostrůvku se sochou Svobody, daleko působivější je obletět slavný monument i celý Manhattan v malém sportovním vrtulníku. Právě tato atrakce patří k největším zážitkům, které tu na vás čekají. Okružní patnácti- až třicetiminutová trasa (ta nejkratší vyjde na tři tisíce korun na osobu, nejdelší stojí pět tisíc) vede nejprve k soše Svobody a dále pak po západní straně Manhattanu až k mostu George Washingtona, přičemž po celou dobu letu se vám nabízí úchvatný pohled na magické panorama města jako na dlani. Dále uvidíte krásně z výšky slavný stadion Yankees v Harlemu a samozřejmě také všechny nejslavnější mrakodrapy v čele s právě dostavovanou věží Svobody, stojící na místě zničených Dvojčat, která se již vyšplhala do výšky neuvěřitelných 550 metrů.
Oblíbenou atrakcí je také večer v černošském Harlemu, kde se během několika hodin v rytmu jazzu vrátíte o sto let zpátky do dvacátých let minulého století, kdy tón nejlepší hudby nového světa udávaly slavné jazzové kluby jako Cotton Club či Apollo Theater. Ojedinělá výprava ke kořenům newyorské hudby začíná ve vyhlášené černošské restauraci Sylvia’s, kde se čas od času zastaví i současný americký prezident Barack Obama, a končí ve vyhlášeném jazzovém klubu, v němž si můžete užít autentickou hudební atmosféru umocněnou několika sklenkami Jack Daniel’s.
Botičky na závěr
A na závěr připojujeme ještě velmi zajímavý tip pro všechny milovníky módy a poněkud fantasmagorických dámských šatů a bot. Nebojte, nezveme vás na nákupy, ale na prohlídku legendární expozice v Institutu módy a technologie, která nabízí kolekci působivých až extravagantních módních výstřelků, které se čas od času objevují také v newyorských ulicích.
Můžete zde obdivovat boty ozdobené peřím či několika tucty zrcátek, ale také boty, které mají místo podpatku motýlí křídlo či rtěnku. Velmi působivé jsou také botky z dílny japonského návrháře Noritaka Tatehana, které jsou dvacet centimetrů vysoké a chybí jim podpatek. Asi nejšílenější jsou ovšem chlupaté boty legendárního výrobce Manolo Blahnika z roku 1997 či vysoké boty až do rozkroku z dílny Nicholase Kirkwooda z roku 2009.
Mezi nejbláznivější šaty patří modely Jeana Paula Gaultiera, Thierry Muglera, Garetha Pugha či Yoshika Hishinumi. Unikátní sbírku najdete na křižovatce sedmé avenue a 27. ulice, více na fitnyc.edu.
