Mezi ně se řadí i bývalý přítel sedmatřicetileté Jitky, která žije se svými dětmi v přerovském Domově pro osamělé matky. Na syna Lukáše z prvního manželství jí bývalý manžel platí pravidelně. Problémy má ale s bývalým přítelem, který je otcem její sedmileté dcery Kristýnky.
„Soud mu vyměřil tisícovku měsíčně. Ale po celou dobu má s placením problémy. Něco málo pošle, pak se s alimenty na několik měsíců zase odmlčí. Neustále musím neplnění vyživovací povinnosti hlásit na policii. Naposledy jsem tam byla v březnu. Policisté mi řekli, že do třech měsíců mi dají vědět, jak šetření dopadlo,“ svěřila se paní Jitka, která si z pochopitelných důvodů nepřála zveřejnit příjmení.
Jejího partnera nepřinutí k placení alimentů ani hrozba kriminálu. „Dostal podmínku na tři roky. Neplatil na Kristýnku dál, a tak si musel trest odsedět na tvrdo,“ řekla. Situace je teď pro tříčlennou a sociálně slabou rodinu o to horší, že v březnu přišla o práci uklízečky, která ji a děti živila.
Podobných příběhů si přerovští policisté vyslechnou desítky. Prakticky každý druhý den je vyhledá jeden z rodičů s žádostí, aby jim pomohli alimenty vymoci. „Je to tak. Od ledna do konce května už jich evidujeme padesát čtyři. Z toho v padesáti případech jsou neplatiči muži,“ konstatovala přerovská policejní mluvčí Michaela Sedláčková. Největším „rekordmanem“ je v tomto ohledu jednatřicetiletý muž z Hranic, který na dvě dcery dluží za devět let ignorace alimentů 212 tisíc korun. Také on riskuje kriminál, než by dětem zaplatil, co jim náleží.
S problémem neplatičů se čím dál častěji setkávají i sociální pracovnice, které zoufalí rodiče kontaktují. „Dáme jim vzor, podle kterého si napíší k soudu návrh na výkon rozhodnutí. Tím mohou docílit toho, aby byly otci alimenty exekučně strhávány z platu nebo účtu,“ uvedla Alena Skácelová ze sociálního odboru přerovského magistrátu.
Ušetřit starostí rodičům, kterým druhý partner neplatí alimenty, chtěli před dvěma lety sociální demokraté. Rukavici do ringu hodila poslankyně Anna Čurdová. Snažila se protlačit, aby dlužné výživné platil dítěti stát a ten je pak zpětně vymáhal od dlužníků. Zákon tehdy prošel parlamentem, ale vetoval ho prezident Václav Klaus. O rok později se sociální demokraté snažili změnu znovu prosadit. Neúspěšně. Teď přicházejí s dalším návrhem ohledně alimentů.
Populistické gesto, nebo řešení?
Ten se netýká notorických neplatičů výživného, ale má za úkol pomoci rodičům, kteří se nemohou dobrat dostatečné výše výživného na děti. Například otec, který pobírá průměrný plat, by na školou povinného potomka platil podle tohoto návrhu tři tisíce šest set korun. A ani ten nejchudší by neplatil méně než tisíc čtyři sta korun. Výše alimentů by byla rozdělena do tabulek – a každý by odváděl alimenty podle své mzdy.
„Bylo by to objektivní a spravedlivé. Tady přece vůbec nejde o matku nebo otce, ale o dítě, které má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Je to otázka morálky. Kdo ji nemá, k tomu směřuje náš návrh. Stává se, že někteří rodiče si žijí ze svého platu slušně, ale na dítě platí jen pár stovek. Druhý rodič je pak znevýhodněn. Tomu chceme zamezit. Soudy totiž žádný manuál na určování výživného nemají a soudci rozhodují individuálně,“ obhajuje tuto vizi přerovský poslanec za ČSSD Jindřich Valouch.
Návrh by v praxi přivítala i paní Lucie z Přerova, která se rozvedla před čtyřmi lety. Soud v Přerově jí do výchovy svěřil dvě děti a zároveň stanovil otci platit výživné ve výši tři a půl tisíce korun měsíčně. „Vydělává o dost víc než já, ale přispívá minimem. Je to málo. Na jídlo, oblečení, boty a pomůcky do školy bych potřebovala jednou tolik. Táhnu tak skoro všechno sama,“ říká roztrpčeně žena, která se živí jako dělnice a její hrubý měsíční příjem činí 15 tisíc korun
Plán, který zabrnkal na strunu mnoha rodičů, ale považuje většina soudců za nereálný. Také předsedkyně Okresního soudu v Přerově Táňa Šimečková nevidí „tabulkový“ návrh růžově. I když přiznává, že z pohledu matky nezletilého dítěte je to náčrtek lákavý. Druhým dechem ale dodává: „Zabezpečený rodič obvykle platí na předškolní dítě i více než oněch navrhovaných 1400 korun. Naopak pro rodiče, který právě přišel o zaměstnání nebo má takových dětí více, může být ta částka vysoká.“
Soudci se navíc domnívají, že by šlo o zásah do nezávislosti jejich rozhodování. A podotýkají, že efekt by mohl být opačný. Za mřížemi by totiž mohlo končit více neplatičů alimentů než je tomu nyní.
