Nobelovu cenu za fyziku má trio vědců zkoumajících rozpínání vesmíru

Zrychlené rozpínání vesmíru bylo oceněno Nobelovou cenou, lépe řečeno, cenu získali vědci, kteří jev objevili díky pozorování vzdálených supernov. Švédský Nobelův výbor ocenil tři americké astrofyziky, Saula Perlmuttera, Briana Schmidta, jenž má rovněž australské občanství, a Adama Riesse

Všichni tři ocenění se podíleli na výzkumu explodujících hvězd, díky nimž vědci ke svému překvapení zjistili, že se rozpínání vesmíru zrychluje.

„V roce 1998 se kosmologie otřásla v základech, když dva vědecké týmy představily své objevy,“ uvedl Nobelův výbor. Objevy prý „pomohly odhalit vesmír, jenž je do značné míry vědě neznámý“. Vědci předpokládají, že rozpínání vesmíru urychluje takzvaná temná energie. Její podstata však zůstává možná největší záhadou současné fyziky.

Astrofyzikové pozorovali supernovy typu Ia. Jde o exploze hvězd o hmotnosti asi jako naše Slunce, ale o rozměrech Země. Jedna taková supernova může do vesmíru vyslat tolik světla, jako celá galaxie. Vědci však objevili přes 50 vzdálených supernov, jejichž světlo bylo slabší, než se očekávalo. A právě to byla známka toho, že rozpínání vesmíru se zrychluje, připomněl dnes Nobelův výbor.

Před objevem se téměř stovku let vědělo, že se vesmír rozpíná od takzvaného velkého třesku před zhruba 14 miliardami let. Experti se však domnívali, že se rozpínání naopak zpomaluje.

Loni byla oceněna práce na revolučním materiálu – grafenu

Trojice oceněných si mezi sebe rozdělí odměnu deset milionů švédských korun (téměř 27 milionů korun). Na slavnostním předávání cen 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí, ve Stockholmu každý z nich převezme rovněž medaili a diplom. Zatímco dvaapadesátiletý Perlmutter a o deset let mladší Riess působí na amerických univerzitách v Berkeley a v Baltimoru, Schmidt (44) šéfuje výzkumu supernov na Australské národní univerzitě ve Weston Creek.

Loni byla Nobelova cena za fyziku udělena Andremu Geimovi a Konstantinu Novoselovovi za průkopnické experimenty se „zázračným materiálem“ grafenem, nejtenčí možnou vrstvou uhlíku. Grafen skýtá široké možnosti využití v elektronice.