Nová Karolina: Budoucnost opřená o minulost | E15.cz

Nová Karolina: Budoucnost opřená o minulost

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ostrava – fascinující město vyrostlé na průmyslu. Z původně nevýznamného malého sídla se s nástupem průmyslové revoluce stalo jedno z největších center průmyslu v rámci celé rakouské monarchie. Druhé největší město na Moravě vděčí za svůj rozmach především rozsáhlým nalezištím černého uhlí.

Prvním novodobým nálezům, které se datují do druhé poloviny 18. století, však předcházelo daleko starší, prehistorické období. K nejvýznamnějším archeologickým nálezům patří soška Venuše z vrchu Landek, kde uhelné sloje vycházely na povrch, takže lze právem usuzovat, že už pravěký člověk mohl využívat teplo z hořících „černých kamenů“.

#####Ve znamení uhlí a železa

První polovina 19. století znamenala pro malé zemědělské městečko, prvně připomínané ve 13. století, nejen překotné budování dolů, ale zejména příliv nových obyvatel jak z vnitrozemí, tak i z Polska a Slovenska. Druhým významným momentem pro rozvoj města bylo založení Vítkovických železáren v roce 1828 a záhy zprovoznění první vysoké koksové pece v rakouských zemích. Původně neregulovaná zástavba vznikala okolo prvních šachet, později se budovaly první hornické kolonie. Na vzniku nových čtvrtí se podíleli například Camillo Sitte či ředitel Vítkovických železáren Paul Kupelwieser. Ten měl nemalý podíl na zrodu „Nového města“ – dnes charakteristické městské čtvrti Vítkovice. Jednotlivé šachty i hutě prorůstaly s městskou strukturou. Nedaleko historického centra tak ještě ve 20. století pracovala Žofínská huť i koksovna Karolina.

Žofínskou huť s vysokopecní výrobou vybudovanou v letech 1871–73 v sousedství dolu a koksovny Karolina koupilo vzápětí Vítkovické hutní a horní těžířstvo, které v bezprostřední blízkosti vybudovalo novou elektrocentrálu – Energetickou ústřednu č. III v podobě monumentální moderní dvojhaly. Po téměř stoletém provozu byla výroba v huti ukončena roku 1972 a z původních objektů se do současné doby dochovala pouze zmíněná dvojhala. Se stavbou první haly bylo započato v roce 1905. Na ni ve 20. letech 20. století navázala identická, v pořadí druhá hala. Moderně koncipovaný průmyslový komplex tvoří prosklený ocelový skelet s cihelnými vyzdívkami.

#####Co zbývá dnes

V současné době je objekt bez technologického vybavení a nabízí se možnost jeho nového využití. Vzhledem k velikosti prostoru, který téměř odpovídá ploše historického náměstí v centru, jeví se záměr nového využití v podobě tzv. zastřešeného náměstí s multifunkčním provozem v podobě tržnice, ledové plochy či využití pro koncertní nebo divadelní účely jako optimální.

Také z původního areálu dolu a koksovny Karolina se dochovala pouze jedna budova – elektrárna koksovny. Zděnou budovu z roku 1905 zdobí ve fasádách kombinace bílých a červených cihel, kamenných článků a unikátních sklobetonových tvárnic. Z původního technologického vybavení, které v době uvedení do provozu tvořila šestice motorů na koksárenský plyn, se bohužel už nic nezachovalo. Nicméně poloha elektrárny téměř v samém centru Ostravy předurčuje rovněž tento objekt k novému využití.

Rozsáhlé území bývalé Žofínské huti a dolu Karolina se nachází mezi historickým centrem Ostravy a areálem naší zřejmě největší národní kulturní památky – „Dolu Hlubina, vysokých pecí a koksovny Vítkovických železáren“ v Dolní oblasti. Vzhledem k původnímu provozu těžkého průmyslu Žofínské huti a koksovny bylo v předchozích letech nutné provedení dekontaminace zeminy tak, aby bylo možné toto území využít pro novou zástavbu. Dlouho se hledala i vhodná náplň pro zde stojící památkově chráněné haly, které by se mohly stát jednou z nových atraktivit města.

#####Koncepční řešení

Určujícím momentem, který nastartoval koncepční řešení pro dochované industriální dědictví v tomto území, byl záměr obnovy přilehlého areálu Vítkovických železáren. Pod názvem „Zpřístupnění a nové využití národní kulturní památky Vítkovice, a. s.“ byl od roku 2007 koncipován projekt nové náplně této národní kulturní památky, který byl posléze zařazen do Integrovaného operačního programu (IOP).

Při zpracování projektu, který počítá s vytvořením kulturně-společenského a vzdělávacího centra doplněného návštěvnickou prohlídkovou trasou seznamující s celým technologickým tokem výroby železa ve Vítkovicích, se prvně projektant architekt Josef Pleskot (mimo jiné i autor nového využití trojice opuštěných hal) začal zaobírat klíčovou otázkou urbanistického řešení celého území včetně Karoliny. Aby byl zajištěn trvalý a efektivní provoz jak veřejnosti, tak návštěvníků, je cílem nového urbanistického návrhu komplexní dopravní a krajinářské propojení celé lokality.

Po dlouhých diskusích se na nyní volných pozemcích Karoliny postupně buduje nová občanská zástavba. Pro stávající haly se dnes ujalo souhrnné označení Trojhalí. To se bezesporu stane v budoucnu přirozeným shromažďovacím místem určeným nejširší veřejnosti, neboť jeho využití v podobě městského variabilního prostoru situovaného do unikátního objektu bývalé energetické ústředny, stejně jako umístění krytého sportoviště do zděné budovy bývalé elektrárny, může nabídnout něco, čím nová obchodní centra nedisponují: naprosto ojedinělou industriální atmosféru.

Pro město založené na průmyslu je důležité založit novou prosperitu právě na pozůstatcích své industriální minulosti, která jeho vývoj i tvářnost významně zformovala.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video