Lidé z Břeclavi a Hodonína mají zase o něco více možností, jak sehnat práci. Prvního května se jim oficiálně otevřely cesty do rakouských firem a podniků, kde bylo až dosud možné vydělávat jen s pracovním povolením. Úřední komplikace nyní odpadají.
„Nebránil bych se tomu. Zajímalo by mě ale následné ohodnocení, protože nevím, zda se vyplatí být třeba tři měsíce na tamní farmě a pak hledat práci zase doma,“ uvažoval například Lukáš Josefík. V Rakousku se nedávno projevil nedostatek sedláků, kdy tamní zemědělci sklízeli chřest a nestíhali. To je jedna z šancí pro obyvatele jižní Moravy.
„Pracoval jsem tam v minulém roce na statku, a kdybych měl možnost, šel bych znovu. Člověk musí opravdu makat, ale taky za to dostane peníze. Za měsíc jsem si vydělal trojnásobek toho, co mají lidé na jižní Moravě,“ srovnával Jan Zahradník z Hodonína.
Zatímco na průměrnou mzdu 23 tisíc korun nedosáhne v Česku každý, v Rakousku jde v přepočtu na eura o minimální výplatu. Šanci obsadit volná místa mají v sousední zemi zejména zemědělci, zedníci, elektrikáři, instalatéři nebo třeba kuchaři.
„Rakušané vědí, že v zemědělství, zdravotnictví, pečovatelství a gastronomii mají bolavou patu. Domácí se do těchto oborů nehrnou, protože se platy pohybují v nejnižší úrovni,“ sdělila Klára Filipová z rakouského odborového svazu.
I přes vyšší platy a velkou nezaměstnanost na jihu Moravy se ale podle odborníků rozhodne odejít za hranice jen hrstka lidí.
„Kdo chtěl, mohl jít do Rakouska už dříve na pracovní povolení. Nebyl problém ho získat. Přestože se naplno otevřel další trh, odejdou jen desítky lidí. Myslím, že to nebudou ani stovky,“ je přesvědčený třeba dlouholetý šéf hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva.
Řada nezaměstnaných mohla v minulosti využít nabídek, které přes úřad práce nabízely rakouské firmy. Nestalo se. „Nyní půjdou do ciziny zejména ti, kteří práci mají a nechají se zlákat na vyšší mzdu. Nebo ti, kteří jsou nezaměstnaní teprve chvíli,“ tvrdí Šťáva. Do ztracena pak podle něj vyzní možný přesun do Rakouska u lidí, již jsou bez práce dlouhou dobu nebo jim chybí kvalifikace.
Otevření pracovního trhu vyvolalo v Rakousku živou debatu. Jedni se bojí, že příchozí Češi, Slováci či Maďaři nízkými požadavky převálcují tamní dělníky. Druzí tvrdí opak. „Žádný příval nenastane. I když na jihu Moravy děláme akce, kde lidi seznamujeme s možnostmi práce v Rakousku, zájem není až tak žhavý,“ řekla Filipová.
Zájemci o výdělek v eurech mají možnost získat více informací 18. května v budově břeclavského úřadu práce. Dozví se, jaká mají v cizí zemi práva, a debatovat o nich mohou s rakouskými odborníky. Jiří Zugar z Moravské Nové Vsi je přesvědčený, že se k jižním sousedům přesunou hlavně ti, jimž se podaří najít lepší pozici. „Osobně bych momentálně do Rakouska nešel, se zaměstnáním jsem spokojený. Pokud by to ale bylo naopak a existovala by šance si tam polepšit, uvažoval bych o tom,“ dodává Zugar.
Rakouští úředníci jsou na novinku připravení. Chystají důkladné kontroly na dodržování pracovních zákonů a firmy, které se pokusí příchozí Evropany zneužít, čekají vysoké pokuty. Důvodem je obava, že cizinci budou ochotní pracovat za nízké mzdy a vzroste počet nezaměstnaných Rakušanů.
