Nové protilátky s nanočásticemi pomohou proti uštknutí jedovatými hady

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: VTM.cz

Každý rok uštknou hadi miliony lidí a statisíce na uštknutí zemřou. Nový typ nanočástic dokáže inaktivovat vybrané toxiny širokého druhového spektra jedovatých hadů. Antiséra pro léčbu hadích uštknutí slibuje také nový systém produkce lidských protilátek.

 

V našich zeměpisných šířkách je uštknutí jedovatým hadem vzácná nehoda, která v případě kousnutí zmijí obecnou nemívá ve většině případů fatální následky. Největší nebezpečí tak u nás představují importy jedovatých hadů.

V posledních letech byly zaznamenány případy uštknutí českých amatérských chovatelů mambami i kobrou. V takových případech představuje jedinou šanci na záchranu života včasné podání antiséra. V tropech a subtropech celého světa představuje uštknutí hadem „jedákem“ celkem běžnou hrozbu. Odhaduje se, že ročně uštkne had asi 2,5 milionu lidí. Z nich asi 100 000 hadím toxinům podlehne a dalších 400 000 si odnese ze střetu s hadem trvalé následky.

I když se účinky jedů různých druhů překrývají, skladba toxinů se liší i mezi hady jednoho druhu pocházejícími z různých oblastí. Antisérum proti jedu určitého druhu hada tak může zmírnit následky uštknutí blízce příbuzným druhem plaza. Na druhé straně ale nemusí zabrat antisérum proti jedu určité populace hadů, když je člověk uštknut hadem z jiné populace. Platí to třeba o uštknutí kobrami z východního a západního pobřeží Indie.

Antiséra se vyrábějí podáváním malých dávek hadích toxinů zvířatům, z jejichž krve se pak izolují protilátky vzniklé v reakci na otravu. Pro farmaceutické firmy není produkce antisér dostatečně lukrativní. Antisér proti jedům i těch nejvýznamnějších hadů proto nejsou zhusta k dispozici v dostatečném množství. Studie hned dvou týmů slibují řešení těchto problémů a zlepšení vyhlídek lidí, které uštkl jedovatý had.

Nanočástice proti uštknutí

Někdy ani není jasné, jaký had člověka uštknul a jaké antisérum je třeba nasadit. Proto se vědci snaží vyvinout prostředky zabírající proti širšímu spektru toxinů různých druhů hadů. Tým vedený Kennethem Sheaou z University of California v Irvine vyvinul nanočástice, které se specificky vážou na dva typy toxinů hadů z čeledi korálovcovitých (Elapidae) a neutralizují je. Do této skupiny hadů patří třeba i kobry, mamby nebo australské pakobry.

Nanočástice působí na toxin PLA2 (fosfolipázu A2) a na toxin 3FTX (tzv. tříprstový toxin, jehož bílkovinné molekuly jsou typické třemi prstovitými výběžky). V testech zajistily nanočástice myším ochranu před jedem kobry černokrké. Zamezily například rozsáhlému rozkladu tkání, tzv. nekróze, který jed tohoto hada ze subsaharské Afriky běžně vyvolává.

Kobra černokrká patří k „plivajícím kobrám“ schopným vystříknout jed z jedových zubů na vzdálenost několika metrů. Had míří oběti na oči, které jsou toxinem snadno zranitelné.

Náhrada zvířecích protilátek

Nové antisérum proti dendrotoxinu africké mamby černé vyvinul mezinárodní tým vědců z Dánska, Británie a Kostariky pod vedením Andrease Hougaarda Laustsena z Danmarks Tekniske Universitet. Vědci pátrali mezi geny, které jsou aktivní v lidských bilých krvinkách, a vytipovali si mezi nimi geny zodpovědné za produkci protilátek, jež by se mohly vázat na dendrotoxin mamby černé.

Tyto geny vnesli genoví inženýři do buněk kultivovaných v laboratorních podmínkách a následně izolovali jimi produkované protilátky. Při testech se ukázalo, že odhad Laustsenova týmu byl správný. Protilátky skutečně neutralizují dendrotoxin mamby.

To zatím pro výrobu účinného antiséra nestačí, protože hadí jedové žlázy produkují širší sortiment toxinů. Vědci nyní zkoušejí nalézt lidské protilátky proti dalším toxinům mamby. Pokud uspějí, bude možné ”zkonstruovat” antisérum v laboratoři a vyrábět ho průmyslově ve velkém podobně, jako se vyrábí např. inzulín pro diabetiky.

Výzkum Laustsena a spol. běží na několika frontách současně. Vědci vyvíjejí podobné protilátky i proti toxinům dalších jedovatých hadů. Cílem je vyvinout antisérum, které by zachraňovalo život i v případech, kdy není jasné, jaký had člověka uštknul. Správně namíchaná směska protilátek by měla poskytnout ochranu proti uštknutí nejběžnějšími jedovatými hady žijícími v dané oblasti.

Článek vyšel na serveru VTM >>>