Nové ulice se jmenují po hrdinech, ovoci i květinách

V Olomouci je téměř sedm set ulic. Najít jména pro nové je stále obtížnější.

Zuzana Navrátilová žije na Novém Světě. Když dům s manželem stavěli, ještě ulice jméno neměla. „Když jsme se přestěhovali, už se jmenovala Malinová. Nevím, kdo název vybíral. Ale je to nekonfliktní, ovoce určitě nikomu nevadí,“ usmívá se mladá žena.

A v jejím okolí se to ovocem jen hemží. V městské části Nový Svět vzniklo v poslední době díky novým rodinným domkům několik ulic – Jahodová, Ostružinová, Borůvková a naposledy koncem loňského roku Šípková.

Kromě ovocných ulic přišli místní z městské části Nový Svět také se jmény objevitelů amerického kontinentu. Protože poblíž jsou ulice Pittsburská a Kanadská, pojmenovali jednu z ulic po Kryštofu Kolumbovi. A po mořeplavcích, kteří byli prvními Evropany v Americe, se další jmenuje Vikingská.

Kdo vybírá názvy

„S návrhem na pojmenování většinou přichází komise městské části. Potom jej posoudí kulturní komise a schvalují radní i zastupitelé. Jsou určitá pravidla. Například ulice se nesmí jmenovat po člověku, který dosud žije,“ vysvětluje postup při hledání názvů Jakub Pešata z olomouckého magistrátu.

Členové komise městských částí často navrhují zažité místní názvy nebo jména významných osobností. V Neředíně tak vloni vznikla ulice Edvarda Beneše či Aloise Rašína, ve Slavoníně Poláčkova. Mezi novými ulicemi z poslední doby nechybí například Profesora Fuky nebo Generála Faitla. Jméno ulice Technologické rozproudilo diskusi o názvech ulic. Spojka mezi Novým Světem a Holicí vede nedaleko Centra informačních technologií a také badatelského centra Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Přestože kulturní komise doporučila název Badatelů, radní dali přednost technologům.
V minulosti neuspělo ani pojmenování po významném bojovníkovi o Anglii Albínu Nasswetterovi, jehož jméno mohla nést nová ulice nedaleko hřbitova. „Jeho jméno je příliš složité, název ulice by tak lidé komolili,“ zdůvodnili radní.

S tím, jak roste počet ulic, přibývá i velmi podobných názvů. V Olomouci tak lze najít ulici Máchalovu, Machátovu nebo Máchovu, stejně jako Slovenskou a Slovanskou.

A vybrat jméno pro novou ulici je stále obtížnější. Seznam osobností, národních hrdinů, spisovatelů nebo významných rodáků se stále tenčí. V Olomouci je nyní 682 ulic, jen vloni jich vzniklo třináct. Mezi nimi i Návětrná a Kopretinová v Nemilanech. „Dřív měly být u viaduktu louky plné kopretin, proto jsme navrhli tento název. Nepodléhá to dobovým změnám. Kopretiny a vítr snad nikomu vadit nebudou,“ míní Vlastimil Pavlík, předseda komise městské části Nemilany.

Noví obyvatelé ale mnohdy ani neví, jak se jejich ulice jmenuje. „Zatím tu nejsou cedule, ale slyšel jsem, že má být Návětrná. Je to určitě lepší volba než jméno člověka, kterého třeba ani neznám,“ říká Martin Doležal.

Bydlení v novostavbách ale má i svá úskalí, někteří lidé mají problém s doručováním pošty. A kdo není místní, ulice bez cedulí najde jen obtížně. „Ozvali se dva obyvatelé, že kvůli chybějícím cedulím mají problémy s doručováním pošty. Rádi bychom také dali na hlavní tah směrníky k ulicím, aby je lidé lépe našli,“ potvrzuje Pavlík.

Nějakou dobu také trvá, než se objeví na mapách. Do těch svých ji město zanese co nejdříve, u ostatních vydavatelů ovšem záleží na tom, jak rychle databázi aktualizují. Ani mapy na internetu většinou nové ulice nevyhledají.

Ulice v proměnách času

Protože dnes se vybírají pro ulice hlavně nekonfliktní místní názvy nebo jména po již časem prověřených osobnostech, dá se předpokládat, že ke změnám v příštích letech nedojde. Názvy starších olomouckých ulic se však v minulosti několikrát měnily. Třeba po roce 1918, za 2. světové války, po roce 1945 a naposledy v roce 1989. Dnešní ulice Dr. Milady Horákové se jmenovala Zborovské nábřeží, Na Bystřičce a Kyjevské nábřeží. Nebo ulice Helsinská byla původně Ženevskou, poté za války Dr. Rudolfa Sommera, opět Ženevskou a pak Vítězného února. Několikrát se střídaly cedule i na Horním náměstí. Původní název z roku 1841 se po vzniku Československa změnil na Masarykovo náměstí, poté Adolfa Hitlera, kterého v názvu opět vystřídal Masaryk, později Stalin a nakonec do roku 1990 chodili lidé na náměstí Míru.