Pro oddych a potěšení má sloužit nová bylinková zahrada na zámku ve Valticích. Rostlinky ze záhonů mohou lidé využít k léčení nebo při přípravě jídel. Stejně jako je obyvatelé zámků používali od nepaměti.
„Zahrada navazuje na tradici ze sedmnáctého století, kdy se léčivé byliny pěstovaly v nemocnici Milosrdných bratří. Myšlenka založit bylinkovou zahradu navazuje také na tradici z počátku dvacátého století. Tehdy na jejím místě byla užitková zahrada,“ přiblížil kastelán valtického zámku Michal Tlusták. Záhony byly dříve součástí téměř každého šlechtického sídla.
Projekt před šesti lety vymysleli manželé Tiree a Lubomír Chmelarovi ze Spojených států, kteří Lednicko-valtický areál podporují z amerických nadací. „Zahrada je věnována památce Tiree Chmelarové, která se jejího otevření už nedožila,“ popsala Adéla Hačundová z turistického informačního centra v Břeclavi.
Podle studentů
Zahradu o rozloze tři tisíce čtverečních metrů navrhli studenti zahradnické fakulty v Lednici. Na jejich práci dohlížel vysokoškolský učitel Přemysl Krejčiřík. „Projekt je výjimečný v tom, že bylinky představujeme v historickém prostředí. Je to také poslední zahrada, která vznikla při památce UNESCO,“ vyzdvihl Krejčiřík.
Hlavní atrakcí bylinkové zahrady jsou tematické záhony. První část zabírají léčivé rostliny. Každý záhon přitom sdružuje byliny účinné pro jinou část těla. V další části převažují dekorativní záhony. Třetinu zahrady tvoří trávníky, třešňový sad a paravány z vinné révy. V bylinkové zahradě je k vidění tři sta druhů rostlin doplněných informačními tabulkami.
Zájemci mohou projekt podpořit tím, že si v zahradě adoptují například strom za jednorázovou částku deset tisíc korun nebo záhon za pět tisíc korun ročně. „Lidé nám mohou pomoct i příspěvkem nebo členstvím v klubu,“ dodal Krejčiřík.
