Nový hřbitov bude dvojnásobný a pozůstalí dostanou nové služby

Nový hřbitov bude dvakrát větší než dosud. Proměnou projde i krematorium.

Co dlouho nešlo, teď jde. Majitel táborského krematoria Josef Melich se domluvil s městem, jak hřbitov rozšířit.
Krematorium v Táboře bylo jako první v republice v soukromém vlastnictví.
„Při privatizaci se ale stala chyba. Získal jsem pouze pozemek, na němž krematorium stojí, nikoli ten s přístupovou cestou. Kdykoli jsem pak chtěl zvelebit vstup do krematoria, nešlo to, protože město se mnou nespolupracovalo,“ říká majitel Pohřebního a kremačního ústavu Tábor Josef Melich.
Nechce ale působit zahořkle. „Dveře našeho krematoria jsou bývalému vedení radnice kdykoli otevřené,“ dodává.

Při obřadu pod střechou

Stavební dělníci v těchto dnech pracují na novém zastřešeném vstupu do obřadní síně. Cílem je, aby se smutečních obřadů mohlo účastnit více lidí. Aby hosté, kteří se do síně nevejdou, nemuseli stát venku na dešti nebo ve sněhu.
Před krematoriem vyroste nová budova, která zastřeší i často namrzlé schody.
„Několik let jsem o to usiloval, ale teprve teď pod novým vedením radnice, se podařilo stavební projekt zahájit. Jsem za to velmi rád, protože si svých klientů vážím a že jsem to tu kvůli odmítavému postoji města nemohl dát do pořádku, mě mrzelo. Lidem jsem těžko vysvětloval, že problém není na mé straně,“ vysvětluje Melich.

Rozšíření hřbitova

Nová vstupní aula ale není jediná změna, která se na táborském Novém hřbitově chystá.
Do pěti až osmi let by měl zabírat dvakrát víc místa než teď. Na hřbitově totiž není dost nových hrobů, ani prostor pro další rozptylové loučky.
„Teprve teď jsme zadali studii, která má ukázat, jak změny na hřbitově provést. Tedy nic není ještě definitivní,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer. Jakmile bude hotová územní studie hřbitova, bude jasný i počet míst pro nové hroby.
„Zajímal jsem se o možnost koupit nový hrob, ale teď to není možné. Nabídli mi pouze takový, ve kterém už někdo ležel,“ říká návštěvník hřbitova Zdenek Jurajda. Podle Melicha jsou k dispozici jenom hroby uvolněné. Nové nejsou.
„Zatím je kapacita hřbitova dostatečná, ale musíme v předstihu řešit budoucí požadavky, tedy více místa,“ tvrdí místostarostka města Lenka Horejsková.
Její slova potvrzuje táborský starosta Jiří Fišer. Podle něj se pravděpodobně hřbitov rozšíří směrem k letišti Čápův dvůr. „Kromě úpravy hřbitova je důležité vyřešit vlastnictví pozemků, protože ty nepatří městu. Problematické bude také parkování,“ uvedl Fišer.
Zdenek Jurajda iniciativu města vítá. „Možná se vám to bude zdát divné, ale já nechci být na místě, kde už někdo ležel. Chci nový hrob, je to pro mě důležité,“ vysvětluje.
Pokud město rozšíří celý hřbitov, mohl by i Josef Melich krematorium zrenovovat. Pro celkovou přestavbu hovoří hned několik důvodů. Například potřeba více prostoru pro emisní technologie u pecí, ale i podstatně širší a kvalitnější nabídka služeb.
„Ve vyspělých zemích je běžné, že pozůstalí mohou sledovat cestu zesnulého až do samého konce,“ říká Melich, který koncem myslí pec a urnu s popelem.
„Ve Francii nebo ve Švýcarsku to funguje tak, že lidé i po skončení smutečního obřadu vidí přes sklo, co se se zesnulým děje. Ve Švýcarsku například mohou za ním třeba i týden před spalem chodit. Nebožtík je ve speciální lednici a oni s ním mohou přes sklo komunikovat nebo prostě jenom trávit čas,“ vysvětluje majitel krematoria.
Podle Melicha obecně mají takové služby hned několik výhod a měly by být běžným standardem. Zamezují třeba tomu, že v rakvi leží někdo úplně jiný, nebo že pohřební ústavy nebo nemocnice nechovají k zesnulým náležitou péči.
„U nás se tohle stát nemůže, ale přesto, pokud chce být někdo se svým zesnulým až do konce, musíme ho k pecím vést přes celé technické zázemí krematoria, což nepovažuji pro pozůstalé za důstojné. Rozšíření hřbitova a krematoria by nám umožnilo tohle změnit, vylepšit naše služby,“ vysvětluje Melich.
Například Zdenek Jurajda si myslí, že čím víc pozůstalí uvidí, tím větší je kontrola nad tím, že s nebožtíkem zacházejí civilizovaně.

Servis pro Severočechy

Táborské krematorium využívají i pohřební služby z širokého okolí. Vozí tam teď mrtvé i ze severu kvůli opravě libereckého krematoria.
„Čím větší město, tím méně klasických obřadů se spalem. Lidé dnes volí pouze kremaci bez obřadu. Z mého osobního hlediska nepovažuji takový způsob za důstojné rozloučení s blízkými. Už jenom z psychologického hlediska, člověk se bez rozloučení nedokáže se ztrátou vyrovnat, laicky řečeno udělat za vším tečku,“ vysvětluje Melich.

Chyby a nedostatky

Další zajímavostí je, že na pokrytí provozních nákladů krematoria je potřeba nejméně 250 zemřelých měsíčně.
Josef Melich je přesvědčený, že v pohřebnictví v České republice je stále na čem pracovat. „Tady se stále pohřbívá tak nějak po komunisticku, není tu takový servis pro pozůstalé jako na Západě,“ říká.
Když se ho někdo zeptá, jak se ke svému povolání, o němž hovoří s takovým zapálem, dostal, odpoví, že úplně náhodou.
„Kamarádi mě na začátku devadesátých let poprosili, abych jim vydražil při malé privatizaci krematorium. Kývl jsem na to, ale když si ho měli vzít, neměli o něj zájem. Takže mi zůstalo na krku. Ale nelituji. Je to práce jako každá jiná. Teda skoro jako každá jiná,“ uzavírá s úsměvem Melich.

Jak se zachovat

JAK POSTUPOVAT PŘI ÚMRTÍ
Nejprve zavolat zdravotnickou záchrannou službu, číslo 155, či obvodního lékaře
Přivolaný lékař provede ohledání zemřelého a vystaví „List o prohlídce zemřelého“
Tento doklad zmocňuje pracovníky pohřební služby k převozu
Připravte oblečení pro zesnulého. Obuv není třeba

CO JE POTŘEBA K VYŘÍZENÍ POHŘBU
Občanský průkaz zemřelého
Občanský průkaz objednavatele pohřbu
Oddací nebo rodný list objednavatele pohřbu (na matrice je třeba prokázat přímé příbuzenské vazby)
V případě církevního rozloučení je nutno dojednat termín a hodinu pohřbu s příslušným duchovním a pohřební službou