Zákon o správě daní a poplatků už dlouhodobě nevyhovoval potřebám správy daní, text zákona byl často upravován, včetně doby po rozsudcích Nejvyššího správního soudu a nálezech Ústavního soudu. I když daňový řád (dále „DŘ“) má své nedostatky, byl zvolen postup přijmout ho s tím, že bude následně novelizován. Cílem tohoto článku je upozornit na některé změny, se kterými se častěji může setkat každý daňový subjekt.
#####Novým pojmem je daňové tvrzení
Nejprve krátce k pojmovému aparátu. Osoba, se kterou jednáme u správce daně (například finančního úřadu), je nově označována jako úřední osoba. Nově se budeme setkávat s termínem daňové tvrzení. Zahrnuje daňové přiznání, hlášení a vyúčtování, tzn. nástroje jak poplatníka, tak plátce daně. Daňové tvrzení může být řádné a dodatečné (následné). U dodatečných daňových tvrzení platí i nadále na jedné straně povinnost, na druhé straně právo předložit ho. Dodatečné daňové tvrzení je povinen daňový subjekt podat, pokud má být jeho daň vyšší nebo odpočet (u DPH) nižší než poslední známá daň. Podává se i nadále do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém důvod opravy daňový subjekt zjistil.
Na druhé straně je daňový subjekt oprávněn ve stejné lhůtě podat dodatečné daňové tvrzení na daň nižší nebo odpočet vyšší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Dodatečné daňové tvrzení ve prospěch daňového subjektu se tedy nově nebude podávat v případech, kdy jsme se pouze spletli při výpočtech, při posouzení daňové účinnosti nákladu apod. na základě nám známých skutečností. V případě potřeby si každý daňový subjekt nebo jeho zástupce může přizvat v rámci daňového řízení, například při daňové kontrole, odborného konzultanta. Může to být odborník na daně, odborník na stavební zákon, na katastr nemovitostí atd.
#####Mění se některé lhůty
Lhůty i nadále budeme dělit na zákonné, stanovené příslušným hmotně právním nebo procesním předpisem, a lhůty stanovené správcem daně. Lhůtu kratší než osm dnů lze stanovit jen výjimečně, a to pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Novinkou je, že lze stanovit i lhůtu kratší než jeden den, ale jen se souhlasem osoby zúčastněné na správě daní - poplatníka nebo plátce daně.
Změní se počítání lhůty pro dodatečné stanovení daně. Kdysi jsme počítali konec lhůty systémem „3+1“, tedy tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat přiznání. Od roku 2008, na základě nálezu Ústavního soudu, jsme lhůtu zkrátili na „3+0“, počítali jsme tři roky od konce zdaňovacího období, za které se přiznání podávalo. Nyní budeme počátek základní tříleté lhůty počítat od posledního dne lhůty pro podání řádného daňového tvrzení nebo ode dne, v němž se stala daň splatnou, pokud se nepodává řádné daňové tvrzení (daň z nemovitostí).
Například daň z příjmů za rok 2010 přiznávanou ve lhůtě do 31. března 2011 lze doměřit do 31. března 2014). I v podmínkách fungování DŘ se prodlužuje lhůta pro dodatečné stanovení daně například v důsledku podání dodatečného daňového přiznání nebo v důsledku daňové kontroly. Vůči správci daně činíme podání. To lze učinit písemně, ústně do protokolu, datovou zprávou s uznávaným elektronickým podpisem, datovou zprávou, která je odeslána prostřednictvím datové schránky či datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout (fax, e-mail), pokud je toto podání do pěti dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v předcházejících bodech. Došlo tedy k určitému zpřísnění po uvolnění podmínek od roku 2006.
#####Nová pravidla ovlivní i doručování
V oblasti doručování správcem daně se objevují nová pravidla. Některá jsou dost diskutabilní. Obecně platí, že se doručuje při ústním jednání nebo při jiných úkonech nebo elektronicky. Teprve pokud tento postup nelze dodržet, doručuje se provozovatelem poštovních služeb, úřední osobou pověřenou doručováním nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zvláštní zákon. Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, dále u písemnosti, která souvisí s její podnikatelskou činností, na adresu místa podnikání, popřípadě na žádost daňového subjektu na jinou adresu v České republice. Právnické osobě se doručuje na adresu jejího sídla (platí i pro organizační složky zahraniční osoby) nebo na žádost na jinou adresu v České republice. Platí tato pravidla:
a) Písemnosti určené do vlastních rukou adresáta se doručují přímo adresátovi.
b) Písemnosti nedoručované do vlastních rukou, jejichž převzetí má být potvrzeno, se doručují přímo adresátovi nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi. Písemnost adresovaná právnické osobě, která není určena do vlastních rukou, se může doručit kterémukoli zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi.
c) Písemnosti nedoručované do vlastních rukou nebo jejichž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, se doručují i vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo.
Jistě se ještě setkáme s problémy určení vhodné osoby, vhodného místa a určením blízkého okolí. Nedoručitelná písemnost se ukládá na 10 dnů a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji v této lhůtě vyzvedl. Poté nastává fikce doručení. Písemnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtě, může správce daně doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, například jednatele. Nově může adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení, a to do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději do šesti měsíců od doručení. Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení.
#####Vyjasní se problémy kolem daňové kontroly
DŘ již neobsahuje dlouholetou povinnost oznamování úhrad fyzickým osobám (tzv. „udavačenky“), které se zasílaly vždy do 15. února například jako přehled zaplaceného nájemného pronajímateli - fyzické osobě. Zcela jistě DŘ přináší vyjasnění do oblasti daňové kontroly. DŘ zde reaguje mj. na nálezy Ústavního soudu. Shrňme si, co pro daňovou kontrolu podle DŘ platí:
* Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější.
* Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu upřesnit a rozšířit.
* Daňová kontrola může být celková (jedna daň a jedno zdaňovací období) a dílčí (například jen prověření oprávněnosti nároku na odpočty slev na dani), současně lze daňovou kontrolu provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu (více zdaňovacích období, více daní).
* DŘ stanoví přesná pravidla pro opakování daňové kontroly.
* Neumožní-li daňový subjekt správci daně zahájit daňovou kontrolu, může k tomu být správcem daně vyzván. Na výzvu musí daňový subjekt ve stanovené lhůtě reagovat, jinak marným uplynutím stanovené lhůty dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně.
* Daňová kontrola má jasný začátek - je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.
* Daňová kontrola končí projednáním a podepsáním zprávy o daňové kontrole.
* Pokud byla před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn (obecně další tři roky, viz výše).
#####Mění se výše i název některých sankcí
[file:8355:small:right]
Při vykázání daňové ztráty je výše pokuty 0,01 procenta daňové ztráty za každý den prodlení, maximálně pět procent stanovené daňové ztráty. Plátce daně je sankcionován ve výši 0,05 procenta z celkové částky daně uváděné v hlášení nebo vyúčtování za každý den prodlení, maximálně 0,5 procenta z celkové částky daně. Pokuta za opožděné tvrzení daně činí minimálně 500 Kč, maximálně 300 000 Kč. Připomeňme si, že dosavadní zvýšení daně činilo maximálně 10 procent celkové daně, omezení minimální a maximální částkou nebyla stanovena. Penále se vyměřuje při zvýšení daně, snížení nadměrného odpočtu DPH a při snížení daňové ztráty (u daní z příjmů) z moci úřední. Činí 20 procent z doměrku při zvýšení daně nebo snížení daňového odpočtu, respektive jedno procento při snížení daňové ztráty. Úrok z prodlení se týká prodlení s platbou nebo plateb v nesprávné nižší výši.
Za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, se počítá úrok ve výši „roční repo sazba ČNB + 14 procentních bodů“, platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení. Prominout daň nebo příslušenství daně (zcela nebo částečně) může pouze ministr financí z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech, a to všem daňovým subjektům. Prominout daň nebo příslušenství daně na základě individuální žádosti již nebude možné. Závěrem je třeba zdůraznit, že daňový řád je přesnější, ale i přísnější než dosavadní zákon o správě daní a poplatků. Je nutné se s ním seznámit, s některými ustanoveními velmi rychle.
