Historie pěstování chmele sahá až do 5. století před naším letopočtem a o Žatci a chmelnicích se dozvídáme prvně z písemné zmínky z roku 1348. Rozmach po stránce pěstitelské, technické a co do plošného rozsahu vrcholil ve druhé polovině 19. století a konjunktura pokračovala i na počátku 20. století. V té době zaznamenalo město i jeho blízké okolí nebývalou výstavbu mnoha desítek skladů, balíren a sušáren chmele s charakteristickými vysokými komíny. Výrazné průmyslové stavby změnily tvář i Pražského předměstí, kde se výroba koncentrovala. Dodnes představuje tato městská část, která je větší než vlastní půvabné historické jádro, jedinečnou a ve světě neopakovatelnou lokalitu.
#####Řada skladů dosloužila teprve nedávno
I když se výroba chmele po druhé světové válce soustředila především do nových provozů, řada skladů sloužila až do 80. let 20. století. Na Pražském předměstí se podařilo v jednom ze skladových areálů realizovat muzeum chmelařství, které svou rozlohou i sbírkami patří k největším na světě. Pro obnovu dalších objektů byla získána dotace z Evropské unie, o kterou požádalo město spolu s občanským sdružením příznačně nazvaným Chrám Chmele a Piva. Z těchto prostředků bylo možno provést obnovu dalšího areálu určeného pro veřejnost, kde je prezentován nenásilnou formou žatecký region včetně historie chmelařství. Součástí obnovy se stala také výstavba zcela novodobé tzv. Chmelařské věže – rozhledny. Zde se běžný turista prostřednictvím videoprojekce promítané při cestě výtahem seznámí s historií lokality a z vrcholu pak může obdivovat nejen město samé, ale i přilehlou krajinu posetou desítkami dosud funkčních chmelnic.
Protože je věž situována jak v ochranném pásmu městské památkové rezervace, tak v památkové zóně Pražské předměstí, bylo nutné skloubit nový záměr a invence projektantů s požadavky památkové péče. Bylo třeba nalézt nejen odpovídající proporce věže, ale také zvolit vhodnou materiálovou skladbu, která by vhodně korespondovala s historickým prostředím. Byl zvolen poměr výšky a šířky věže 7:1 a pro materiál pláště bylo použito pozinkovaných pororoštů, které svým vzhledem evokují průmyslovou minulost území. Při sestupu z věže absolvuje návštěvník prohlídku historického skladu, kde projde bludištěm z chmelových žoků, na jehož konci ho čeká překvapení v podobě skleněné chmelové šišky – symbolu prosperity a tradice Žatecka, spojené s celoroční prací na chmelnicích.
#####Muzeum zachycuje atmosféru okolního prostředí
Konstrukce věže „je tvořena vnitřním nosným tubusem výtahovou šachtou, ke které je přidružen druhý obvodový tubus, nesoucí vnější plášť a schodiště s podestami. Konstrukce věže musela být navržena tak, aby byl minimalizován výkyv“, popisují návrh autoři realizace ze studia Huml & Vaníček, architekti Žatec. Druhou velmi zdařilou dostavbu představuje realizace vstupního objektu do vlastního chmelařského muzea umístěného v sousedství. Vstupní hala tvoří nejen nástupní prostor, ale zároveň umožnila prezentaci největšího exponátu – česacího stroje Brugg, prvního chmelového kombajnu z poloviny 20. století, který byl u nás sestaven.
Záměrem dostavby bylo vytvořit jednoduchý objekt, jenž by odpovídal industriálnímu prostředí a byl vizuálně propojen nejen ze strany náměstí, ale i naopak – začlenil do vnitřního prostoru také atmosféru přilehlého prostranství. I zde byl volen obvodový lehký plášť, tentokrát z matného perforovaného plechu, který sice navenek a přes den se stává hmotovou kulisou, ale v noci vytváří průhlednou plochu s možností vidět siluetu česacího stroje. Vizuální a dynamické efekty nově situovaných fontán dokreslují atmosféru místa.
#####Novodobý orloj odměřuje práce na chmelnicích
Pro veřejnost byla v navazující budově zřízena restaurace s venkovní zahrádkou, která nejenže potěší pivaře vlastní produkcí piva, ale může se stát atrakcí i pro rodiny s malými dětmi. V patře budovy je umístěna kavárna uzpůsobená tak, aby si i malé ratolesti mohly pohrát na přilehlém dětském hřišti imitujícím chmelnici nebo v podkroví si vyzkoušely jízdu na dětském dopravním hřišti. Na závěr návštěvy Žatce, kterou by měl absolvovat každý rodilý Čech (to je i slogan propagace turistického ruchu), je možno pokochat se novodobým orlojem, který ukazuje nejen přesný čas, ale především čas rozdělený podle ročních období a s nimi spojených prací na chmelnicích. V pořadí čtvrtému orloji v naší republice vévodí figurka bájného homo lupula (člověka chmelového), prvního pivaře na světě, s typickým džbánkem v ruce. Žatec není daleko od Prahy a za jednodenní výlet to určitě stojí.
