Zatímco dnes na Velikonoce pouze běhají kluci s tatary a „malují“ pozadí dívkám, před zhruba sto lety měli obyvatelé Frýdku a Místku mnohem více zvyků. Dávali například palmy do pece.
„Palma byla vlastně kytice, ve které byly kočičky, proutky olše, lísky, višně, jalovce, tisu a klokočí. Kněz v kostele vždy palmu posvětil. Kousek z ní lidé museli dát i do pece na chleba. Díky tomu se jejich domu měly vyhýbat blesky,“ popisuje pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek.
Podle pátera Miroslawa Jesela v minulosti někteří lidé na Frýdecko-Místecku nahrazovali palmu pouze kočičkami. „Tato tradice vychází z bible. Týden před Velikonocemi šel Ježíš Kristus do Jeruzaléma. Lidé ho tam oslavovali a házeli na něj palmové listí. U nás tehdy palmy nebyly, takže je místní nahradili kočičkami nebo zlatým deštěm,“ přibližuje Polášek.
Posvěcené kočičky prý lidé jedli, aby byli zdraví. „Hospodyně také napekla tolik buchetek, kolik chtěla mít o žních kop pšenice. Po mši zase kluci hledali poklady. Když kněz přicházel v čele průvodu do kostela, otevřely se dveře. Farář se modlil, zpíval a hoši začali hledat ukryté poklady. Ty prý byly přístupné jen v tuto chvíli. Vzácné kamení, zlato a šperky se skrývaly v místech, kde ze země vystupoval malý modrý plamének,“ líčí Polášek. Podle historika Petra Juřáka měla o Velikonocích své kouzlo i voda. „Na Velký pátek prý má nadpřirozenou moc. Lidé věřili, že když vezmou svůj dobytek do proudu řeky, tak jim zvířata voda ochrání,“ říká Juřák. Na Bílou sobotu lidé třásli stromy na svých zahradách.
„Věřili tomu, že tento obřad pomůže zlepšit úrodu ovoce a ochrání ji od škůdců,“ vysvětluje Juřák.
Na Bílou sobotu lidé zapalovali i oheň. V Janovicích ho prý rozdělávali na záhonech se zelím. Rituál měl úrodu chránit před zajíci a krtky.
O Velikonocích lidé jedli kočičky
Lidé na Frýdecko-Místecku dodržovali na Velikonoce spoustu zvyků. Jedli kočičky, hledali poklad nebo koupali dobytek v řece, aby byli zdraví.
