Válka o bavorské dědictví, nazývaná také Bramborová válka nebo Švestkový povyk, se odehrávala v letech 1778 a 1779 za vlády císaře Josefa II. Neodehrály se v ní žádné generální bitvy, přesto znamenala zlom ve válečnictví. Stratégové v ní poprvé užili poziční, zákopový způsob boje. A právě dělostřelecké valy z ní nyní objevili v Jablonci-Lukášově.
„Dělostřelecké opevnění z osmnáctého století je první a jedinou dochovanou památkou této války v okolí Jablonce a Liberce,“ říká Renata Tišerová z Národního památkového ústavu v Liberci. Šance jsou vzácně zachovalé, protože leží v lesíku a zemědělci je nerozorali. Historici předpokládají, že na území Libereckého kraje stálo několik podobných opevnění, mnohá z nich se však ztratila v polích.
Všechny střelecké šance, valy a terénní záseky na Prosečském hřebenu se dochovaly v téměř neporušeném stavu, běžný návštěvník by však zvlnění půdy jen těžko považoval za historickou památku.
Památkáři se ale na místě nechystají na žádné hloubkové průzkumy.
„Tím bychom místo jen poničili,“ vysvětlila Tišerová. Ústav nechce ani zveřejňovat přesné místo a fotografie opevnění. „Obáváme se řádění amatérských hledačů pokladů s detektory,“ dodala archeoložka.
Proslulý generál
Hlavní hvězdou Bramborové války, která zasáhla i území Liberecka a Jablonecka, když se hlavní střety odehrávaly v Pojizeří, byl i v Čechách známý generál Laudon. Ten se proslavil zvláště v rakousko–turecké válce, kdy se mu v roce 1789 podařilo obklíčit a dobýt Bělehrad. Kdo by u nás neznal píseň Generál Laudon jede skrz vesnici.
„Podle historických pramenů opevnění u Lukášova vybudovali chorvatští vojáci z Varaždina, kteří měli v oblasti ležení,“ vysvětlil Petr Brestovanský, archeolog Severočeského muzea v Liberci.
Na výstavbu opevnění přijel několikrát dohlédnout i císař Josef II., po němž byl nazván kopec u obce Milíře jako Císařský kámen. K bitvě ale nedošlo a vojáci po čase odtáhli.
Opevnění v Lukášově na Jablonecku objevil náhodou Lukáš Pleticha, jablonecký místostarosta. Ten do míst, kde se opevněnění nachází, vodí svého psa na cvičiště nedaleko dělostřeleckých šancí. Když svého miláčka předal do rukou cvičitelů, často se procházel v okolních lesích.
Objevili unikát
A narazil na dělostřelecké šance. „Hned jsem poznal, že vidím něco neobvyklého. Když jsem si odmyslel stromy, tak opevnění vypadalo, jako by ho postavili před deseti lety,“ vysvětlil Pleticha. Neváhal a kontaktoval Národní památkový ústav v Liberci. „Ti pak zjistili, že jsem objevil unikát, na který se po druhé světové válce úplně zapomnělo. Důkazy o opevnění jsou totiž psané švabachem,“ dodal Pleticha. Po zjištění vzácnosti nálezu se obrátil na ministerstvo kultury, aby lokalitu prohlásilo kulturní památkou. „Nedokážeme odhadnout, jak ministerstvo rozhodne, ale podle nás se o chráněnou památku jednat má,“ uvedla Tišerová.
Další nálezy
Liberečtí archeologové zkoumají i starší lokality. „V porovnání s jinými nálezy je opevnění o dost mladší. Protože tady ale jiné není, je nutné ho ochránit,“ sdělil Brestovanský. Za nejdůležitější nálezy v Jablonci považuje Brestovanský odkrytí hřbitova u kostela svaté Anny, v Liberci pak pokračující průzkum dolů v Kateřinkách. „Tam lze vystopovat začátky Liberce. Dostali jsme se již do třináctého století,“ prozradil archeolog.
