V osmdesátých letech automobilky soutěžily v supersportech | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

OBRAZEM: Ferrari F40 nebo Porsche 959. V osmdesátých letech automobilky soutěžily v supersportech

Ondřej Pavlůsek - Auto.cz

Osmdesátá léta se ve světě supersportovních automobilů nesla především na vlně soupeření mezi automobilkami Ferrari a Porsche. Nabídka výjimečných sportovních vozů se přitom v tomto desetiletí neomezovala pouze na zástupce těchto dvou značek.

Ferrari F40 a Porsche 959 naprosto dokonale charakterizují supersporty osmdesátých let dvacátého století, pro něž byl typická surovost jejich projevu a zároveň nejmodernější postupy v jejich vývoji a výrobě v čele s výpočetní technikou a kosmickými materiály.

Zároveň s Ferrari a Porsche patřilo mezi špičku ve světě supersportů osmdesátých let i Lamborghini, které cizelovalo Countach, jehož kořeny sahají hluboko do předchozího desetiletí. Vedle této trojice lze připomenout několik značek se skutečnými supersporty i modely mířícími do této kategorie pouze svými výkony nebo jen samotným vzhledem.

Volkswagen zacouval. Odložil rozhodnutí o stavbě továrny v Turecku kvůli bojům v Sýrii

Aston Martin V8 Vantage Zagato měl výstavní premiéru na autosalonu v Ženevě v roce 1986 a představoval prvního zástupce obnovené spolupráce mezi britskou automobilkou a italskou karosárnou. Aston Martin pro tento model stavěl podvozky s dvouventilovým vidlicovým osmiválcem DOHC 5,34 l a ze svého sídla v britském Newport Pagnellu je odesílal do Milána, kde karosárna Zagato prováděla finální montáž.

Dvoumístné kupé svým designem plně odpovídalo módě druhé poloviny osmdesátých let, i když ne každému se tehdy díky svým možná až příliš přímočarým liniím líbilo, ale rozhodně díky svému motoru se čtyřmi dvojitými karburátory Weber 48 DIF a výkon 322 kW (438 k) v kombinaci s nízkou hmotností patřilo mezi tehdejší nejrychlejší vozy na trhu. Akceleraci z 0 na 100 km/h mělo kupé zvládnout za 5,0 s a dosahovat maximální rychlosti přes 300 km/h.

Aston Martin V8 Zagato v letech 1986 a 1987 vznikl v počtu pouhých 52 exemplářů a v letech 1987 až 1990 bylo vyrobeno 37 vozů Aston Martin V8 Zagato Volante, lišících se vedle plátěné střechy i provedením přídě se sklopnými kryty hlavních světlometů a hladkou kapotou motoru. Pod kapotou mířil osmiválec o objemu 5,34 l se vstřikováním paliva a výkonem 224 kW (305 k), umožňující akceleraci z 0 na 100 km/h za 6,0 s a maximální rychlost 257 km/h.

Hyundai chce dohnat konkurenci. Do vozů budoucnosti investuje stovky miliard korun

DeLorean DMC-12 sice vyvolává dojem, že je typickým supersportem osmdesátých let dvacátého století. Tento dojem vedle ostrých linií karoserie a rozměrných vzhůru výklopných dveří umocňuje i konstrukce, kombinující povrchové panely z nerezové oceli se skořepinou z vyztužených plastů a páteřovým rámem, v jehož zadním rozvidlení je za zadní nápravou uložen vidlicový šestiválec PRV (Peugeot-Renault-Volvo).

Dvoumístné kupé ve skutečnosti v době svého vzniku a především výroby v letech 1981 až 1983 nemířilo do nejvyšších pater světa sportovních automobilů, ale se svými výkony a cenou se pohybovalo na podobné úrovni jako Chevrolet Corvette, Ferrari Mondial, Maserati Merak či Porsche 911 SC. S výjimkou Corvette byla většina těchto vozů výrazně dražší než DeLorean a jejich dynamické schopnosti byly na vyšší úrovni.

DeLorean DMC-12, jehož šestiválec o objemu 2,85 l disponoval výkonem pouze kolem 97 kW (132 k), umožňujícím akceleraci z 0 na 100 km/h okolo 10,0 s a maximální rychlost přes 200 km/h, měl být vlastně sportovním vozem pro každý den. Dnes je však spojen především s filmovou trilogií „Back to the Future“, finančními potížemi své automobilky a jejího zakladatele. Díky tomu a liniím, pod nimiž je podepsán Giorgetto Giugiaro, je vnímán jako jeden z nejvýjimečnějších vozů osmdesátých let a přes nijak oslnivé dynamické schopnosti je řazen po bok tehdejších supersportů.

Volkswagen jedná o budoucnosti značky Lamborghini. Nevylučuje její prodej ani IPO

Ferrari Testarossa se veřejnosti poprvé představilo na autosalonu v Paříži v roce 1984 s karoserií, kterou ve studiu Pininfarina navrhli Leonardo Fioravanti, Ian Cameron, Guido Campoli, Emmanuele Nicosia a Diego Ottina. Celý tým vedl Leonardo Fioravanti, ale hlavní zásluhy za nezaměnitelné linie tohoto modelu má na svědomí Emmanuele Nicosia.

Srdcem vozu se stal dvanáctiválec s úhlem rozevření válců 180 stupňů a u tohoto typu motoru značky Ferrari poprvé použitými čtyřmi ventily na válec. Pohonná jednotka o objemu 4,04 l disponovala při své premiéře v roce 1984 výkonem 287 kW (390 k). Dvoumístné kupé díky výkonům své pohonné jednotky a propracované aerodynamice dosahovalo maximální rychlosti 290 km/h a z 0 na 100 km/h akcelerovalo za 5,8 sekundy.

Ferrari Testarossa, v podobě v jaké se představilo v roce 1984 a zůstalo s jednou modernizací z roku 1987 ve výrobě až do roku 1991, bylo při rozvoru náprav 2550 mm dlouhé 4485 mm, široké 1976 mm a vysoké 1130 mm. Pozornost si u tohoto vozu zaslouží rozchod kol, který byl vpředu 1518 mm, zatímco vzadu 1660 mm.

Před třiceti lety se ukázalo poslední Ferrari, na kterém pracoval Enzo

Ferrari 288 GTO bylo oficiálně představeno v roce 1984 jako Ferrari GTO, ale později bylo pro odlišení od slavného modelu 250 GTO jeho označení doplněno o číslo 288, které v sobě ukrývá informaci, že před zadní nápravou je podélně uložen motor o objemu 2,8 litru s 8 válci. Tato pohonná jednotka je přeplňována dvojicí turbodmychadel IHI a poskytuje výkon 294 kW (400 k).

Leonardo Fioravanti při návrhu Ferrari 288 GTO vycházel ze svého předchozího díla v podobě kupé 308 GTB. Základem vozu s celkovou délkou 4290 mm, šířkou 1910 mm, výškou 1120 mm a rozvorem náprav 2450 mm byl prostorový rám s pomocnými rámy vpředu i vzadu, který doplnily díly z kevlaru a nomexu. Tyto materiály pak byly spolu se sklolaminátem použity i na povrchové panely karoserie.

Ferrari 288 GTO s maximální rychlostí 305 km/h se v roce 1984 stalo prvním sériovým vozem, který skutečně pokořil magickou hranici 300 km/h. Akceleraci z 0 na 100 km/h pak toto kupé zvládlo za 4,9 s. Výroba modelu 288 GTO probíhala v letech 1984 a 1985. automobilka měla v plánu vyrobit pouze sérii 200 vozů, ale poptávka výrazně převyšovala nabídku a během dvou let vzniklo 271 vozů, k nimž se v roce 1986 přidal ještě jeden.

Podívejte se na legendární modely:

Celý článek si můžete přečíst na webu Auto.cz ZDE >>>

 

Nová dimenze cestování: Porsche a Boeing vyvíjejí létající elektromobil

Autor: Ondřej Pavlůsek - Auto.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!